Diplomová práce

Diplomová práce...

Pedagogická fakulta Univerzity J.E. Purkyně v Ústí nad Labem

Katedra bohemistiky

DIPLOMOVÁ PRÁCE

K lexikálním přejímkám z angličtiny

Vedoucí diplomové práce: Mgr. Jan Horálek

Autorka diplomové práce: Jana Kubičinová (Vaňková)

Fr. Malíka 1014, Most

Čj, Aj

Datum dokončení diplomové práce: 24. 3. 1998

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury.

24. 3. 1998

OBSAH

1. Úvod..................................................................................................................................

1.1 Vymezení pojmů..............................................................................................................

1.1.1 Cizí slova...................................................................................................................

1.1.2 Anglicismy.................................................................................................................

2. Teoretický úvod do problematiky přejímek....................................................

2.1 Obecné pojednání ..........................................................................................................

2.1.1 Důvody pro přejímání a užívání cizích slov..............................................................

2.1.2 Typy přejatých slov podle míry formálního přizpůsobení.........................................

2.1.3 Přejatá slova podle původu.....................................................................................

2.1.4 Kalkování⁶...............................................................................................................

2.2 Přejímky z angličtiny.................................................................................................

2.2.1 Pronikání anglicismů do češtiny.............................................................................

2.2.2 Přejímky z angličtiny a jejich české ekvivalenty.....................................................

2.2.3 Proces adaptace......................................................................................................

2.2.4 Grafická a zvuková adaptace anglicismů...............................................................

2.2.4.1 Grafické dublety^{12, 14}............................................................................................

2.2.4.2 Přípona -ink/-ing¹⁴................................................................................................

2.2.5 Morfologická adaptace...........................................................................................

2.2.5.1 Rod nesklonných jmen...........................................................................................

2.2.5.2 Číslo slov přejímaných..........................................................................................

2.2.5.3 Potíže při kodifikaci.............................................................................................

2.2.6 Slovotvorná adaptace¹⁰...........................................................................................

2.2.6.1 Derivace...............................................................................................................

2.2.6.2 Zkratky a zkratková slova.....................................................................................

2.2.6.3 Kompozice...........................................................................................................

2.2.7 Stylistická platnost přejímek..................................................................................

2.2.8 Sémantika přejatých slov........................................................................................

2.2.9 Přejímání typu harassment – harašení....................................................................

3. Analýza excerpovaného materiálu...................................................................

3.1.1 Kalkování................................................................................................................

3.2 Lexikální přejímky z angličtiny v oblasti sportu................................................

3.2.1 Grafická a zvuková adaptace..................................................................................

3.2.1.1.1 Beachvolejbal................................................................................................

3.2.1.2 Nepravidelnosti grafické a zvukové adaptace...........................................................

3.2.1.2.1 Morfém -ball..................................................................................................

3.2.1.2.2 Morfém match................................................................................................

3.2.1.2.3 Tenis a table-tennis........................................................................................

3.2.2 Morfologická adaptace sportovních názvů.............................................................

3.2.3 Slovotvorná adaptace sportovních názvů...............................................................

3.2.3.1 Derivace substantiv...............................................................................................

3.2.3.2 Derivace verb a adjektiv........................................................................................

3.2.3.3 Kompozice...........................................................................................................

3.2.4 Názvy sportů a jejich české ekvivalenty..................................................................

3.2.4.1 Nohejbal..............................................................................................................

3.2.5 Přenášení významu..................................................................................................

3.3 Lexikální přejímky z angličtiny v oblasti výpočetní techniky........................

3.3.1 Vznik anglických termínů........................................................................................

3.3.2 Grafická a zvuková adaptace..................................................................................

3.3.3 Morfologická adaptace...........................................................................................

3.3.3.1 Morfologická adaptace substantiv..........................................................................

3.3.3.2 Morfologická adaptace verb a adjektiv....................................................................

3.3.3.3 Nesklonná jména...................................................................................................

3.3.3.4 Kolísání v rodě a čísle...........................................................................................

3.3.4 Slovotvorná adaptace ²²..........................................................................................

3.3.4.1 Derivace...............................................................................................................

3.3.4.1.1 Derivace substantiv........................................................................................

3.3.4.1.2 Derivace sloves.............................................................................................

3.3.4.2 Kompozice a hybridní způsoby tvoření..................................................................

3.3.4.3 Zkratky a zkratková slova.....................................................................................

3.3.5 Názvy původem latinské..........................................................................................

3.3.6 Mluvená komunikace o počítačích..........................................................................

4. Heslář............................................................................................................................

4.1 Rozsah excerpce...........................................................................................................

4.2 Obsah hesláře...............................................................................................................

4.3 Uspořádání a zpracování hesel.................................................................................

4.3.1 Zpracování dublet...................................................................................................

4.3.2 Zpracování odvozenin.............................................................................................

4.4 Seznam užitých zkratek............................................................................................

4.5 Seznam značek..............................................................................................................

4.6 Sportovní názvy...........................................................................................................

4.7 Počítačové názvy.........................................................................................................

5. Závěr..............................................................................................................................

6. Literatura...................................................................................................................

7. ABECEDNÍ SEZNAM literatury.............................................................79

1. Úvod

Vliv cizích jazyků, zejména angličtiny, je v současnosti velmi závažným jevem. Tato diplomová práce se zabývá přejímkami z angličtiny, a to

ve dvou komunikačních oblastech. Jedná se o oblast výpočetní techniky a sportu. Tyto oblasti byly zvoleny proto, že je zde přejímání z angličtiny nejčastější. Cílem této diplomové práce je vysvětlit četnost přejímek v daných oblastech a popsat přejímky co do míry adaptace zvukové a grafické, morfologické a slovotvorné. U sportovních přejímek navíc tato práce usiluje o zachycení procesu jejich adaptace srovnáním staršího a novějšího slovníkového zpracování, v případě počítačových názvů se zaměřuje na význam původních anglických slov.

Při získávání jazykového materiálu je excerpováno jednak z odborných a popularizačních časopisů (výpočetní technika: CHIP, Level, Computer, Excalibur; sport: Sport plus), jednak z denního tisku (sportovní přílohy Mosteckého deníku a Lidových novin), a jednak z odborných publikací (výpočetní technika: Velký průvodce hardwarem, Nakonfigurujte si počítač I - DOS, Nakonfigurujete si počítač II - Windows, Praktická sebeobrana proti virům, První kroky Internetem aj.. V oblasti sportu bylo excerpováno také

z pořadů ČT 1 - přenosů z olympijských her v Naganu.

Při volbě časopisů v oblasti sportu byly voleny raději přílohy deníků než úzce specializované časopisy, neboť v této práci nejde o popsání přejímek v jazyce úzké skupiny, ale popsání vývoje anglicismů v jazyce co nejširší škály uživatelů (novináři, trenéři, diváci, rekreační sportovci, profesionální sportovci, rozhodčí apod.).

Cílem naší excerpce bylo získat materiál pro demonstraci procesu adaptace, kterým projde většina slov po přejetí do systému českého jazyka. Pro srovnání byly pro excerpci zvoleny 2 tematické oblasti. Jedna starší (sport), která by načrtla obecné rysy a vlastnosti přejímek v jazyce déle fungujících, a jedna mladší (počítače), která by byla porovnána s oblastí starší.

Závěrečný heslář si neklade za cíl podat vyčerpávající slovník anglických přejímek z oblasti sportu a počítačů. Jsme si vědomi, že vytvoření takového slovníku by bylo časově náročné a značně obtížné, neboť obě oblasti jsou velmi dynamické a rozvíjejí se velmi rychle. V této práci nám jde především o to, abychom uvedli reprezentativní materiál, o který lze naše tvrzení opřít.

Text diplomové práce je rozdělen do tří hlavních částí: teoretický úvod, analýza excerpovaného materiálu a heslář. V práci je užito dvojího systému odkazování: 1. systém poznámek pod čarou (značeno i, ii, iii), 2. odkazy na použitou literaturu (značeno arabskými číslicemi). Seznam literatury, na kterou je odkazováno, je v závěru práce. Pro jednotlivé kapitoly a podkapitoly je voleno desetinné třídění. Přímé citace jsou označeny uvozovkami („“), příklady jsou psány kurzívou, význam slov je vložen do jednoduchých uvozovek (,´).

1.1 Vymezení pojmů

1.1.1 Cizí slova

B. Havránek[1] doporučuje rozlišovat mezi slovy cizími, kterých se vědomě užívá jako slov cizího jazyka a slovy, která též bývají mylně nazývána cizími, kterých ovšem užíváme jako součásti české slovní zásoby.

J. Filipec a F. Čermák[2] rozlišují 4 typy prostředků cizího původu:

1. slova a slovní spojení citátová, tj. jednotky cizích jazyků přenesené

do jiného jazyka a užívané v něm zvláště v jistém sociálním, profesním a kulturním okruhu,

2.slova a slovní spojení přejatá:

a) dosud pociťovaná jako cizí, protože označují z hlediska běžného uživa-

tele jazyka běžné skutečnosti,

b) slova a spojení zcela vžitá, zdomácnělá, ať už historickým vývojem, ne-

bo tím, že se pojmenovaná skutečnost stala zcela běžnou,

3. kalky,

4. přejaté významy a sémantické kalky.

1.1.2 Anglicismy

Obdobně lze vymezit pojetí anglicismů. Akademický slovník cizích slov[3] označuje jako anglicismus jazykový prvek přejatý z angličtiny do jiného jazyka nebo podle angličtiny v něm vytvořený. Toto vymezení zahrnuje anglicismy v širokém smyslu (tzn. prvky všech jazykových rovin na všech stupních adaptace).

V této diplomové práci se s touto definicí ztotožňujeme, ale pro zjednodušení pojem anglicismus zužujeme pouze na slova a slovní spojení citátová a přejatá (viz výše body 1. a 2.). Kalky, přejaté významy a sémantické kalky podléhají jiným vlivům a mnoho dále popisovaných jevů se k nim nevztahuje (grafická, zvuková adaptace apod.), proto je z pojmu anglicismus vydělujeme a pojednáme o nich zvlášť v samostatné kapitole.

2. Teoretický úvod do problematiky přejímek

2.1 Obecné pojednání [i]

„Kulturní, společenský, hospodářský a politický život přináší stálé změny, na které pak reaguje jazyk buď přejímáním nebo vytvořením pojmenování a potřebných odvozenin z něho.“ [4] Přejímání není v českém jazyce novinkou, vždyť samotná praslovanština obsahovala směs prvků z jazyků baltských, germánských, jazyka latinského a řeckého, íránštiny, turkotatarštiny, asyrštiny i mongolštiny. Dále pak český jazyk po celou dobu své více než tisícileté existence přejímal do své slovní zásoby mnohá slova cizího původu. Tak se do češtiny dostala slova latinská, řecká, německá, anglická, ruská atd.

Každé historické období se promítne do jazyka přílivem nového lexika. Druhá světová válka zanechala v jazyce stopy v podobě slov hitlerjugend, vérmacht[ii] nebo esesák. Doba po r. 1945, zejména pak

po roce 1948 zanechala v jazyce dědictví slov rudoarmejec a pětiletka,

po letech osmdesátých pak zůstala perestrojka a glasnosť.

Tyto historicko-politické změny nemají však vliv pouze na jazyk používaný v běžném dorozumívání, ovlivněn je také např. jazyk vědy. Toto tvrzení dokládá situace u nás v době po revoluci roku 1989. Přerod státu

ze společnosti totalitní ve společnost demokratickou byl doprovázen dramatickým rozvojem některých vědních oborů, jako je ekonomika či informatika. Spolu s rozvojem těchto věd vznikla také náhlá potřeba nové terminologie, která vyústila v rozsáhlé přejímání nejen dílčích termínů, ale dokonce i celých terminologických okruhů.

„Přejímání termínů je tedy jednak svědectvím o ekonomických, sociálních a kulturních kontaktech mezi národy, jednak důsledek obecné tendence k internacionalizaci. Úsilí o internacionalizaci terminologie je tím intenzívnější, čím více vzrůstá mezinárodní spolupráce, čím rychlejší je výměna informací, a čím reálnější se stává rozdělení vědecké práce a práce s cizojazyčnou literaturou.

Internacionalismy tvoří zvláštní skupinu přejatých slov. Užívají se

ve většině evropských a v části neevropských jazyků. Jsou to především nadnárodní jednotky řeckého nebo latinského původu. Charakteru internacionalismů nabývají dnes i slova přejímaná z jednotlivých národních jazyků, např. italská hudební terminologie.“[5][K1] [K2]

Přejímání, a to nejen termínů, je jedním z nejčastějších způsobů obohacování slovní zásoby. K přejímání se obvykle sahá, vzniká-li v jazyce potřeba určitého pojmenování a daný jazyk řešení nenabízí.

„Přejatá slova přicházejí s novými skutečnostmi (telefon, computer), případně označují předměty a jevy typické jen pro určitý prostor nebo čas (bóra, vádí, tomahavk), mohou mít také funkci stylistického synonyma (rozsudek - ortel), eufemistického synonyma (tlustá - korpulentní), eventuálně mohou být pouze módní záležitostí (filozofie benzinových pump)“ [6] –

v tomto případě se však nejedná o nové přejetí slova filozofie, pouze

o přejetí nového lexikálního významu či jeho deformaci (SSJČ - filosofie - ,životní názor´).

2.1.1 Důvody pro přejímání a užívání cizích slov

„K přejímání z cizích jazyků dochází při volbě pojmenování pro cizí realitu geopolitickou, demografickou, ekonomickou aj.; např. intifáda ,palestinské povstání na územích okupovaných Izraelem´.

Cizím výrazům se dává přednost i z důvodů jazykové ekonomie, jde-li o stručné pojmenování vůči víceslovným nebo opisným výrazům českým, např. box ,poštovní přihrádka´; live program ,program vysílaný živě, přímo´.

Přejatých výrazů se užívá také proto, že zejména v terminologii neexistují české ekvivalenty; např. goodwill ,položka účetní bilance´, futurita ,speciální typ termínovaného vkladu´.

Cizích slov lze užívat jako prostředků stylové diferenciace. Vyvolávají atmosféru cizokrajného prostředí, nebo slouží k humorné aktualizaci; např. story (love s. o slovenském vojákovi), párty ( šaty na odpolední p.).

Užívání cizích výrazů je mnohdy záležitostí módy. Jedná se o výrazy typu artikulovat stanovisko ( zde je zdůrazněno, že jde o slovní vyjádření jasné a zřetelné); dimenze ( bezpečnostní dimenze).“ [7]

Přejímání z cizích jazyků bývá často mechanické[K3] [iii]. Takto přejatá slova pak působí komicky nesmyslně či nesrozumitelně. Nesmyslnost je nejvíce zřetelná např. u hybridních spojení typu City Info Praha (logicky očekáváme Prague), Universal Banka (logicky by mělo být Bank). Nesmyslně též působí pleonasmy typu informační zpravodaj.

Ponejvíce se s mechanickými přejímkami setkáváme v reklamních sloganech, na pouličních poutačích, v inzerátech a informačních tiskovinách,

na propagačních plakátech, ale i na firemních štítech. Např. firemní štíty[8]: TV-WILD-SAT ELEKTRONIC, INFO SYNPO, Meetpoit; poutač: Figure Studio; Pražský informační zpravodaj: City Info Praha.

2.1.2 Typy přejatých slov podle míry formálního přizpůsobení

Podle Příruční mluvnice češtiny⁶ je pro češtinu charakteristická tendence začleňovat přejímaná slova co nejúplněji do domácího jazykového systému, a to jak po stránce hláskoslovné, tak morfologické. Podle míry přizpůsobení se zde rozlišují:

(a) lexikální jednotky citátové (původní výslovnost a pravopis zde bývají většinou zachovány), např. windsurfing, antistealth, dungeon.

(b) lexikální jednotky částečně přizpůsobené (formálně často kolísají - briefing i brífink, hendikep i handicap, rely i rallye)

(c) lexikální jednotky zcela zdomácnělé (přizpůsobené českému jazykovému prostředí), např. žokej, klub, hokej, fotbal, paket.

2.1.3 Přejatá slova podle původu[K4] [iv]

Do češtiny byla jako do většiny kulturních jazyků přejímána zejména řada slov latinských a řeckých. Z územně blízkých jazyků přejímala čeština díky historickým kontaktům nejvíce slov z němčiny. Mnoho německých výrazů bylo přejato z oblasti řemeslnického názvosloví a řemeslnických slangů. Čeština má rovněž řadu výpůjček ze slovanských jazyků, a to zejména v důsledku jejich programového přejímání v době národního obrození. Jedná se především o polštinu, ruštinu a slovenštinu, ale také o srbochorvátštinu.

Z italštiny se do češtiny dostala hudební terminologie, z angličtiny terminologie sportovní a počítačová a z francouzštiny slova týkající se módy. Některá slova pochází z jazyků exotických jako je arabština, turečtina, hindština, čínština či jazyky indiánské.

2.1.4 Kalkování⁶

Kalkování je zvláštním případem přejímání z cizích jazyků, rozumí se jím přesné napodobení cizího vzoru s využitím domácích jazykových prostředků. Kalky mohou být:

(a) slovotvorné (vznikají překladem slovotvorných částí, např. mytho/logia – báje/sloví);

(b) frazeologické (vznikají překladem struktury frazému, např. im Bilde sein – být v obraze);

(c) sémantické (vznikají připojením dalšího významu podle cizího vzoru, např. slovo zámek – ,zařízení na zamykání´, získalo druhý význam ,palác´ pod vlivem německého Schloss, které znamená obojí.)

2.2 Přejímky z angličtiny

2.2.1 Pronikání anglicismů do češtiny

„Většina anglicismů se u nás rozšířila převážně až v průběhu 20. století. Výrazněji se vliv angličtiny začal projevovat po 1. světové válce, značně byl oslaben po r. 1948, ale už v 60. letech začal zase sílit. Skutečný zlom nastal po roce 1989, kdy anglicismy (spolu s ostatními přejatými slovy a neologismy) dokládají orientaci společenského života na jiné a nové oblasti, tj. např. na západní ekonomiku, politiku, filozofii nebo kulturu. K mnoha polistopadovým změnám v české slovní zásobě dochází ve snaze odstranit klišé připomínající předchozí režim. Jazykový projev se uvolňuje i v důsledku zrušení cenzury. Vstup do Evropy si mimojiné vyžaduje sjednocování odborné terminologie. Do češtiny pronikají také prvky pod vlivem překladů zejména anglo-americké beletrie, publicistiky nebo filmových scénářů.“ [9]

„Anglicismy v dnešní době pronikly téměř do všech současných komunikačních sfér. V největší míře se anglicismy objevují v oblasti reklamy (bodycopy = grafický vzhled inzerátu, storyboard = scénář rozkreslený

na jednotlivé střihy), publicistiky (story = příběh, newsroom = studio určené k vysílání zpráv), obchodu (shop = obchod, leasing = platba na splátky, second-hand = obchod s použitým zbožím), účetnictví, bankovnictví a finančnictví (keš = hotovost, forfeiting = forma financování bank), počítačů (hardware = technické vybavení počítače, PC = počítač), zábavy ( dělat si background = pouštět hudbu jako kulisu, sampler = kazeta či deska se směsí tvorby různých hudebních skupin), techniky a elektroniky (walkman = přenosný kazetový přehrávač se sluchátky), oblasti běžného dorozumívání (workoholik = člověk závislý na práci nadměrně zaměstnán, homelesák = bezdomovec).“¹⁰

2.2.2 Přejímky z angličtiny a jejich české ekvivalenty

V českém lexikálním systému lze nezřídka nalézt jak název přejatý

z angličtiny, tak jeho český ekvivalent. Tyto výrazy pak tvoří synonymické dvojice (cash - v hotovosti, beachvolejbal - plážový volejbal, public relations - vztahy s veřejností). Při volbě mezi anglicismem a jeho českým protějškem hraje roli celá řada faktorů.

„Nejčastějším a nejzávažnějším argumentem proti užívání cizích slov vůbec je fakt, že obecně snižují srozumitelnost textu, zejména v oblasti běžně sdělovací, popularizační a publicistické.“[10] „Nevhodná je také inflace cizích slov vyplývající ze špatné znalosti cizích jazyků (angličtiny) i možností češtiny, z nedbalých překladů a ze snobismu.“ [11]

Lexikální prostředky přejímané z angličtiny narážejí na potíže různého druhu[12]^{, 10}.

1. Znalost, resp. neznalost angličtiny. Znalost angličtiny lze předpokládat spíše u mladší generace.

2. Rozdíl mezi grafickou a zvukovou podobou slov přejímaných z angličtiny.

3. Začleňování do morfologických kategorií (rodová neustálenost, problémyse skloňováním atd.)

Cizí slova a potažmo i anglicismy však mají odlišnou úlohu v odborném vyjadřování, kde mezinárodní terminologie naopak přispívá k vyloučení nevhodných asociací, jednoznačnosti a jednoduchosti vyjádření. Výhodou je také nosnost[v] cizích výrazů, tzn. schopnost tvoření odvozenin.

Často se volí přejatý název tehdy, je-li český ekvivalent víceslovný, tzn. jazykově neekonomický a méně nosný; např. zobrazovací jednotka - displej.

Při rozhodování, zda užít cizího výrazu či slova domácího by měl být brán zřetel na funkčnost názvu, jeho význam, text a komunikační situaci.

2.2.3 Proces adaptace[13]

Do jazyka je nejprve přejato slovo s původním pravopisem, pak začne podléhat adaptačním vlivům. Adaptace probíhá v těchto fázích:

1. Přejetí slova do češtiny a vymezení jeho sémantiky. Pravopis zůstává anglický, slovo si ponechává citátový charakter. Některá slova ustrnou v této fázi adaptace díky jejich pro češtinu neobvyklému zakončení a často zůstávají nesklonná (preview, bully, story).

2. Slovo hledá své české kategorie - slovní druh, u podstatného jména rod.

3. Slovo se začne deklinovat nebo konjugovat, derivuje se, nejdříve se tvoří adjektivum.

4. Probíhá zvuková a následně grafická adaptace.

5. Výraz začne sloužit jako základ pro několikakomponentové slovo.

Jazyk má pouze tendenci k pořadí těchto kroků. Všechny tyto jednotlivé kroky adaptace začnou probíhat, pokud jsou splněny některé předpoklady. K nim patří:

1. frekvence užití (čím je vyšší, tím rychleji probíhá adaptace),

2. oblast užití (je-li slovo užíváno pro běžnou každodenní komunikaci, adaptace probíhá rychleji, než užívá-li se ve výlučných komunikačních situacích),

3. typ uživatele ( pokud se jedná o vzdělané a poučené uživatele, slovo zachovává velice dlouho svůj původní pravopis i výslovnost),

4. Jedná-li se o slovo konkrétní nebo abstraktní. U konkréta probíhá adaptace rychleji než u abstrakta.

„Adaptace je vlastně postupné přizpůsobování původní psané podoby české výslovnosti a pravopisu, zařazování přejatého slova do českého flektivního systému. Adaptace anglicismů je v podstatě konflikt flektivního jazyka s jazykem analytického typu.“¹³

2.2.4 Grafická a zvuková adaptace anglicismů

„Rozdíl mezi grafickou a zvukovou podobou slov přejímaných z angličtiny je větší než u slov přejatých z jiných jazyků nebo u slov neoklasických, tj. uměle vytvořených z řeckých nebo latinských základů.“¹²U některých anglicismů se zvuková podoba kryje s grafickou (film, set, pivot, fit aj.). U většiny anglicismů se však zvuková a grafická podoba od sebe odlišuje ( baseball [bejzból], show [šou], power play [paur plej] ).

„Zásadní otázkou je, zda přejatá anglická slova počešťovat, či zachovat jejich původní podobu.“ [14] Mezi uživateli češtiny lze nalézt dva protichůdné názory na tuto problematiku:

1.Anglicismus v původní pravopisné podobě působí v českém textu cizorodě a je pro uživatele neznalého angličtiny foneticky neprůhledný.[vi]

2. Zastánci původního pravopisu argumentují tím, že se počeštěním stírá internacionálnost lexému (ta je však někdy jen zdánlivá), jeho identifikační podoba a že se do českého pravopisu dostávají skupiny hlásek nezvyklého expresívního charakteru ( aj, ej ve slovech [lejzr, mejzr, sajdkár], ale i skupiny džr, čr, kjú ve slovech [týnejdžr, fíčr, bárbikjú].[vii]

Tendence ke grafické adaptaci cizích výpůjček je v češtině natolik silná, že zasahuje ve velké míře i anglicismy. Proces adaptace přejímek je značně složitý a labilní. Je závislý na mnoha okolnostech; mezi nejdůležitější patří zejména[viii] :

1. stáří přejetí, neboli délka fungování lexikální jednotky v češtině,

2. typová vzdálenost výchozího a přejímajícího jazyka,

3. závažnost lexikálního významu ( příslušnost k centru nebo periferii slovní zásoby) a jeho ustálenost,

4. funkčnost a synonymie v přejímajícím jazyce (potřeba cizího pojmenování),

5. slovotvorné vlastnosti (operativnost),

6. nová stylová platnost a frekvence apod.

Většina anglicismů se tedy v češtině - zpravidla po určité době fungování v původní grafické podobě - pravopisně adaptuje. Základní způsoby formální adaptace uvádí J. Obdržálek[15]:

1. převzetí a) pravopisné formy s anglickou výslovností (laser, baseball),

b) pravopisné formy s českou výslovností (radar, basketbal,

tramvaj)

c) pravopisné formy podle chybné výslovnosti (pucle, volejbal)

d) přepisem původní výslovnosti ( displej, byznys, ofsajd, ví-

kend, džentlmen),

2. překlad (computer - počítač),

3. náhrada jiným slovem (shunt- bočník).

„Překlad a náhrada narážejí na možnost nežádoucích asociací českých ekvivalentů a jsou závislé na ustálení.

Původní grafickou podobu si zachovávají hlavně původní anglické složeniny a slova citátového charakteru ( country-and-western music, case-law, company manager ).“¹⁰ „Počeštění může bránit i homonymie se slovy domácími (boss, bowle, rock apod.) či nepřeklenutelný rozdíl ve fonologickém systému obou jazyků (thriller). Nepočeštěná zůstávají i některá slova, u nichž se pevně vžila původní podoba (blues, swing), zatímco u slov

s kratší délkou fungování v jazyce (summit, skinhead, leasing) ještě nelze proces adaptace považovat za ukončený.“¹⁴

2.2.4.1 Grafické dublety^{12, 14}

Proces grafické a zvukové adaptace vede k tomu, že vedle sebe v určitém okamžiku fungují dvojice i trojice variantních podob jednoho lexému (cocktail, koktajl, koktejl; nebo sajdkár, sidecar, saidkára), a to buď s různou frekvencí a distribucí, nebo s použitím přechodně, vedle sebe. Postupem času se obvykle ustálí nebo převáží jedna varianta (často varianta s počeštělým pravopisem). Výběr z několika variant je někdy subjektivní záležitostí a je ovlivňován také faktory sociálními a psychickými. Srov. např. clearing/ klíring, cash/keš, hot-line/hotlajn, gambler/gembler.

2.2.4.2 Přípona -ink/-ing¹⁴

Distribuce této přípony je u adaptovaných anglicismů rozdílná. Počeštěná varianta se ustálila u několika frekventovaných a dlouho užívaných slov (trénink, mítink, dispečink, pudink) a prosadila se i u některých lexikálních jednotek nově přejatých (strečink, brífink). Obě pravopisné podoby se objevují např. u slov doping/dopink, jachting/jachtink, marketing/marketink, původní podoba přípony převládá u slova dabing. Vedle toho v češtině funguje i řada slov neadaptovaných (windsurfing, leasing, happening, clearing, bowling). Prosazování počeštěné podoby -ink souvisí se stářím a vžitostí slova v češtině.

„Velmi obtížně se podoba -ink prosazuje do výslovnosti v nepřímých pádech ( s výjimkou palatalizovaného 6. p. mn. č.) a odvozeninách -

ve většině případů převládá znělá výslovnost (dopingu, brífingu, ale i tréningu, mítingu). Toto kolísání fonémů g a k v cizích slovech vyplývá z jejich postavení v domácím fonologickém systému (srov. výslovnost demogracie, plagát apod.).“¹⁴

2.2.5 Morfologická adaptace

„Základní morfologické rozdíly mezi angličtinou a češtinou, které ovlivňují proces počešťování nejvíce, spočívají v rozdílech mezi anglickou konverzí a českou flexí. Morfologická adaptace se týká především jmen (substantiv a adjektiv), přejímání sloves je vesměs proces slovotvorný (faxovat, skórovat). Morfologická adaptace nevyžaduje notně adaptaci grafickou a zvukovou a naopak, i když souvislost mezi nimi existuje. Morfologicky se snáze adaptují anglická jména , která se ve výslovnosti zakončením shodují s českými typy , např. software [softver], -u, m. Proto se často objevuje a prosazuje česká pravopisná varianta podle výslovnosti. Naopak nesklonná zůstávají především jména s odlišným zakončením (derby, buly, skóre, know-how, story).“¹⁰

2.2.5.1 Rod nesklonných jmen

„Otázka rodu je u jmen nesklonných obzvláště složitá. Je to způsobeno rozdílným pojetím rodu v češtině a v angličtině. V češtině se gramatická kategorie rodu projevuje příslušností substantiva k určitému deklinačnímu typu. V angličtině je stupeň gramatikalizace kategorie rodu podstatně nižší a její vztah k mimojazykové skutečnosti podstatně bližší, než je tomu v češtině. Rod anglických substantiv odráží jednak rozdíly mezi pohlavím, jednak rozdíly mezi osobami a neosobami. V zásadě platí, že osoby mužského pohlaví jsou maskulina, osoby ženského pohlaví feminina a neživotné entity a zvířata neutra.“ [16]

„Nesklonná jména s pro češtinu neobvyklým zakončením mají obvykle rod střední (derby, skóre, know-how), v některých případech dostávají rod podle domácího ekvivalentu (show/šou n. i f.- podívaná, power play f.- přesilová hra). Velice často dochází u těchto jmen ke kolísání v rodě, a to ke kolísání mezi dvěma rody (lobby f. i n.)[ix] , ale i třemi (image f., n., i m.).“¹⁴

2.2.5.2 Číslo slov přejímaných

„Formální podoba přejatého slova nemusí být vytvářena pouze na základě původní singulárové podoby, ale mohou ji ovlivnit i tvarotvorné přípony původního jazyka. U anglicismů jde o plurálovou koncovku -s, která je obsažena v několika počeštěných slovech i v jejich singulárovém tvaru (keks, drops, koks, srov. i pomn. džínsy vedle džíny, kornflejksy vedle kornflejky). V poslední době k nim přibylo slovo komiks (pův. neskl. mn. č. comics), které se začalo chápat jako singulárové ve významu (jeden) obrázkový seriál.“¹⁴

2.2.5.3 Potíže při kodifikaci

Rozkolísanost ať už způsobená grafickými dublety nebo rodovými variantami způsobuje značné potíže při kodifikaci. Srov. kodifikace týchž slov v různých slovnících, jak je uvádí Bozděchová¹²: Co v slovnících nenajdete - aids- [ ejc, ajc ], neskl. i -u, m, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, 2. vyd.- aids -[ ajts, ejts ], -u, m, Akademický slovník cizích slov: aids [ ejts, ajts ]-med., apod. Nejnovější a nejrozsáhlejší kodifikační příručkou je dvoudílný Akademický slovník cizích slov (1995)³.

2.2.6 Slovotvorná adaptace¹⁰

Slovotvorná adaptace anglicismů souvisí se stupněm jejich adaptace pravopisné, výslovnostní, popřípadě morfologické. Buď jde o přejímání hotových, slovotvorně utvářených pojmenování z angličtiny (zejména u formálně obdobných typů), nebo o tvoření slovotvornými postupy a prostředky analogickými s prostředky domácími, od anglických základů. Nejčastější bývá derivace, kompozice a zkratkové tvoření u podstatných jmen, derivace a konverze u přídavných jmen a derivace u sloves. Viz např. tvoření pojmenování osob podle činnosti:1. slova utvořená od anglických základů: skateboarder/skateboardista, raftař, lobbista, rocker, know-howista, windowsář, skeetař; 2. slova přejatá v původním tvaru, dále slovotvorně neměněná: speaker, kouč (coach), talkmaster, messenger, bookmaker.

2.2.6.1 Derivace

U sloves je produktivní a téměř výlučné tvoření sufixem -ova(t), srov. resetovat, sejfovat, bootovat, zalogovat se, mailovat, droppovat, lobbovat atd. Pomocí přípony -ova(t) se však často vytvářejí slovesa nejednoznačná a příliš všeobecná. Na to upozorňuje Polívková[17] při rozboru slovesa leasingovat. Leasingovat může znamenat 1. provozovat leasing, 2. zajišťovat leasing, 3. vyřizovat leasing. Činnost je tedy vyjádřena velice všeobecně a teprve určujícím podstatným jménem se vyjadřuje její specifikace.

Při tvoření substaniv od anglických základů se jako produktivní jeví přípona -er, která existuje i v angličtině a přípona -ing. Přejímání substantiv končících na -ing má v češtině dlouhou tradici (srov. mítink, kempink). Kromě těchto vyskytují se při odvozování substantiv i jiné přípony, např.

-ař, -ák, -ista, aj.).

Adjektiva jsou nejčastěji tvořena příponou -ový, objevují se i přípony

-ský, -cí, -ovací aj.

2.2.6.2 Zkratky a zkratková slova

„Zkratky a zkratková slova se tvoří hlavně v textech , které mají funkci apelu (tj. např. v reklamních, propagačních textech) a v odborných (např. přírodovědných a technických) textech. Časté je přebírání anglických iniciálových zkratek (akronym), nezřídka užívaných podle angličtiny i v atributivní platnosti (jako anteponovaná přívlastková adjektiva morfologicky neztvárněná ), srov. VIP (very important person), CV (curriculum vitae), CZ Mail, dBase [dýbejs] (databázový operační systém), MS-DOS systém apod. Zkratky a akronyma slouží především zkrácení, zhuštění textu, nezřídka se

v nich kombinují velká a malá písmena, různé abecedy i kódy (6 kolíkový mini DIN adaptér). Při užívání se někdy osamostatňují od výchozích víceslovných pojmenování a chápou se, příp. se i zvukově, slovotvorně nebo gramaticky chovají jako samostatná slova (IBM [aj bí em] - z angl. International Bussiness Machines Corporation, MC - magnetophone cassette, VCR - video cassette recorder apod).“¹⁰

2.2.6.3 Kompozice

Produktivní a běžná je kompozice, a to jak s oběma členy přejatými, např. peacemaker, bookmaker, tak s jedním členem domácím (hybridní kompozice) např. fíčrpásmo, diskotanec[18].

2.2.7 Stylistická platnost přejímek

Stylistickou platností anglicismů se budeme zabývat pouze stručně, neboť funkčnost přejatých slov, jejich stylové hodnocení či vztah k českým ekvivalentům jsou samy o sobě tak rozsáhlým problémem, že zaslouží samostatného zpracování.

Podle Bozděchové¹⁰ patří lexikální anglicismy především do vrstvy terminologie a slangu. Odtud často přesahují do ostatních vrstev, včetně vrstvy běžně dorozumívací. Velice časté je pronikání anglicismů z oblasti odborné přes sféru publicistiky do oblasti běžného dorozumívání.

2.2.8 Sémantika přejatých slov

Ne vždy struktura významu slova přejatého pokrývá strukturu významu slova přejímaného z angličtiny. Tentýž výraz může označovat jiný význam v češtině a jiný v angličtině. Např. happening je v angličtině 1.věc, která se stala, 2. speciální událost, spontánní divadelní událost. (Oxford advanced learner´s dictionary, 1990); v češtině 1. (náhodná) situace, příhoda, podívaná, 2. nekonvenční konání se záměrem upoutat pozornost, provokovat, šokovat (Co v slovnících nenajdete, 1996). Kokpit (cock pit) je

v angličtině 1. malá kabina pro pilota letadla a posádku, 2. palubní deska, 3. aréna pro kohoutí zápasy, 4. sedadlo řidiče v závodním automobilu (Webster´s Universal Dictionary); v češtině pouze sedadlo řidiče v závodním automobilu (SSČ pro školu a veřejnost).

2.2.9 Přejímání typu harassment – harašení

V poslední době se objevil nový typ vlivu angličtiny na češtinu. Jedná se o vliv formální (zvukové) stránky slova anglického na výběr českého výrazu pro označení téže skutečnosti. Zvolený český výraz se formálně (zvukově) podobá výrazu anglickému, nicméně v českém jazyce funguje

s významem zcela odlišným. Na tento jev upozornily ve své práci[19] autorky Bozděchová a Mazálková v souvislosti s užitím slova harašení/harašiti ve významu anglického harassment/to harass. „Lexikální význam slovesa harašiti vykládají naše současné slovníky (Příruční slovník jazyka českého 1-9, Praha 1935-1957, Slovník spisovného jazyka českého 1-4, Praha 1960-71, Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost, Praha 1978) obdobně - ,šramotit, chrastit, šustit, šelestit, působit, vyvolávat praskavý, chrastivý, šustivý zvuk´. Srovnejme tyto významy (viz Velký anglicko-český slovník) s českými ekvivalenty anglického slovesa harass - ,stále znepokojovat, týrat, trápit, soužit, znervózňovat, vyčerpat´.

Autorky připouštějí užití tohoto výrazu v populárních či popularizačních textech, kde je dostatečným důvodem pro užití fakt, že se autorovi „to harašení mnohem víc líbí“¹⁹. Autorky se naopak vyslovují proti užívání podobných výrazů v textech odborných: „Tomu, kdo vážně (a v odborné literatuře) mluví o sexuálním harašení, nejspíš haraší v hlavě“.

Ačkoli je tento vliv angličtiny na češtinu výjimečný a rozhodně jej nelze považovat za produktivní, není ojedinělý. Podobný vliv lze pozorovat např. u počítačové dvojice anglického slovesa browse a českého brouzdat

ve významu ,pohybovat se po síti Internet´ . Srov. to browse (česká výslovnost [brous]) znamená ,letmo přečíst, probírat se (např. soubory Internetu)´, brouzdat - ,chodit vlhkým prostředím´.

Obdobným způsobem je ovlivněno užití slovesa líznout v rozhlasové reklamě: Jenom sobě přičti vinu, když nelízneš (neleasneš) si u Škofinu. Srov. to lease - ,pronajmout, najmout si´, líznout - ,dotykem jazyka ochutnat´.

3. Analýza excerpovaného materiálu

3.1.1 Kalkování

O kalkování se nebudeme zmiňovat zvlášť v části o názvech sportovních a zvlášť v části o názvech počítačových, proto se o něm zmíníme souhrnně na tomto místě.

Kalky se objevily v excerpovaném materiálu jak v oblasti počítačů, tak v oblasti sportu: developer–vývojář, viewer–prohlížeč, explorer–průzkumník, root-directory–kořenový adresář; hooking–hákování, sudden death–náhlá smrt, high sticking– hra vysokou holí. Jejich výskyt však nebyl příliš hojný ani nebyl doprovázen zvláštnostmi, proto se jimi nebudeme dále zabývat.

3.2 Lexikální přejímky z angličtiny v oblasti sportu

Sportovní názvosloví obsahuje velký počet anglicismů, zejména proto, že nejoblíbenější a nejrozšířenější druhy sportů vznikly v Anglii nebo

v prostředí, kde se mluví anglicky (např. lední hokej v Kanadě). Sem patří např. fotbal, box, volejbal, hokej aj..

O tom, že v anglicky mluvících zemích mnoho sportů buď vzniklo, nebo se v hojné míře pěstuje, svědčí i samotné názvy sportů přejaté z angličtiny: aerobik, baseball, basketball, beachvolejbal, bowling, curling, fotbal, freestyling, golf, hokej, kriket, kroket, ping-pong, pólo, rafting, ragby, skateboarding, snowboarding, squash, strečink, table-tennis, tenis, volejbal, windsurfing.

3.2.1 Grafická a zvuková adaptace

Jak už bylo řečeno, většina anglicismů se po určité době fungování

v původní grafické podobě pravopisně adaptuje. Tento proces lze zcela zřetelně pozorovat na sportovním názvosloví, srovnáme-li slova dříve přejatá jako např. trénink, faul, ofsajd (původní anglický pravopis: training, foul, offside) - Rejzek¹⁴ dokládá tyto počeštěné podoby už ze 30. let - a slova mladší, přejatá v nedávné době, jako např. curling, play off, sweeper.

Z hlediska grafické a zvukové adaptace lze rozdělit excerpované sportovní názvy do tří skupin:

1. sportovní názvy s původním anglickým pravopisem i výslovností: air, baseball, bowling, curling, freestyle, snowboarding, power play aj.

2. sportovní názvy, jejichž pravopis byl adaptován podle výslovnosti: bek, bodyček, dopink, fér (play), faul, fiftýn, finiš, forčeking, knokaut, kouč aj.

3. sportovní názvy, jejichž pravopis byl adaptován podle chybné výslovnosti: basketbal (basketball [baskitból]), fotbal (football [futból]), forvard (forward [fórvrd]), hokej (hockey [hoki]), mač (match [meč]), smeč (smash [smeš]). V některých případech se jedná o tzv. hyperkorektní užívání. Uživatel slyší správnou výslovnost např. slova umpire [ampajr], určí si, že v angličtině se a vyslovuje jako e, a tak vzniká podoba empajr. Podobně vzniká teč (touch [tač]), dejvis kep (Davis Cup [dejvis kap]), debl (double [dabl]). Výslovnostní pravidlo zde bylo uplatněno dvakrát, tedy hyperkorektně.

3.2.1.1.1 Beachvolejbal

Z hlediska grafické a zvukové adaptace si zaslouží zvláštní pozornost slovo beachvolejbal. Toto slovo je složeninou hybridní , obsahuje 2 části, které se liší stářím přejetí i stupněm adaptace. První část beach je novější a zachovává ještě anglický pravopis. Druhá část slova je starší a již přizpůsobená českému způsobu čtení.

3.2.1.2 Nepravidelnosti grafické a zvukové adaptace

3.2.1.2.1 Morfém -ball

„Dvojí výsledek adaptace tohoto morfému je způsoben různou dobou přejetí. Např. názvy míčových her byly sice přejaty v původní anglické podobě football, volleyball, basketball, ale postupně se adaptovaly podle své grafické podoby na fotbal, volejbal, basketbal. Nové názvy (baseball, softball) k nám pronikaly později, a to s původní anglickou výslovností [bejzbol, softbol].

V případě softballu lze analogicky s fotbalem či volejbalem užít i variantu softbal (dovoluje to malý rozdíl mezi zvukovou a grafickou podobou slova). U slova baseball lze těžko předpokládat, že se bude adaptovat

na podobu [bejzbal či basebal], proto je zde ponechána původní anglická výslovnost [bejzbol], podobně jako u [mečbol] a [setbol].“¹⁴

Ovšem v případě slov mečbol, setbol či brejkbol lze příčinu rozdílného výsledku adaptace téhož morfému - ball připisovat rozdílu v označovaných skutečnostech. Morfém -bol se objevuje většinou tam, kde se jedná o název míče či jeho podání (mečbol, setbol, brejkbol). U názvů sportů se objevuje morfém -bal. Morfém -bol ve slově baseball, tedy v názvu sportu, je ojedinělý.

3.2.1.2.2 Morfém match

Match se do češtiny přejalo jednak jako slovo samostatné - mač (označuje sportovní utkání, zápas), u kterého se ustálila výslovnost a později i pravopis podle českého způsobu čtení. U výrazu match nemohlo dojít

k adaptaci pravopisu podle anglické výslovnosti, protože by tak došlo

k homonymii s původně českým slovem meč (bodná zbraň).

Match se dále objevuje ve složenině matchball (výraz pro rozhodující podání v tenise či odbíjené) přejaté do češtiny jako mečbol. Morfém -ball byl ve slově matchball přejat analogicky ke slovu setbol a brejkbol jako

-bol, tzn. podle anglické výslovnosti. Z toho důvodu se i u slova match zachovala původní výslovnost anglická. Čeština dnes tedy obsahuje dvojí variantu výslovnosti téhož morfému match.

3.2.1.2.3 Tenis a table-tennis

V původním anglickém názvu tennis došlo během několika let po přejetí ke zjednodušení dvojího n, vznikla tedy podoba tenis. Stolní tenis se začal u nás šířit mnohem později a tak se do češtiny dostal i výraz table-tennis. U tohoto výrazu bylo ponecháno psaní zdvojeného n, neboť nedošlo k adaptaci první části názvu. Nicméně vedle cizího table-tennis se vžilo i pojmenování stolní tenis utvořeného z českého adjektiva a počeštěného substantiva. Běžně se také užívá hovorová varianta pink ponk či její hypokoristikon pinčes.

3.2.2 Morfologická adaptace sportovních názvů

Z hlediska zařazení do deklinačního systému lze excerpované sportovní názvy rozčlenit do dvou základních skupin:

1.sportovní názvy, které se bez problému začleňují do českého deklinačního systému:

a) rod mužský

	rod živ.		rod	neživ.
vzor pán	vzor muž	vzor předseda	vzor hrad	vzor stroj
finišman, gólman, outsider, pivot, plejer, plejmejkr	kouč, skeetař, žokej, raftař	fotbalista, hokejista, tenista, volejbalista	air, baseball, fotbal, home, hattrick, kempink, kurt	finiš, hokej, smeč, squash

Tabulka 1. Anglicismy začleněné k paradigmatům rodu mužského.

V excerpovaném materiálu nebyla nalezena substantiva, která by se skloňovala podle vzoru soudce.

U některých substantiv rodu mužského dochází k dvojímu přiřazování k paradigmatu podle označované skutečnosti. Označuje-li jméno osobu

s určitou funkcí ve hře, je přiřazeno ke vzoru pán, označuje-li jméno činnost, kterou daná osoba vykonává nebo místo, kde se to děje, je přiřazeno ke vzoru hrad. Jedná se o slova: bek, -a i -u; centr, -a i -u; centrforvard, -a, i -u; centrhalv, -a i -u; forvard, -a i -u. Tento jev je možné též označit jako kolísání v životnosti.

b) rod ženský

Substantiva rodu ženského se vyskytují méně častěji a většinou jsou skloňována podle vzoru žena: lajna, penalta, tenistka, sweeperka, volejbalistka, skateboardistka.

c) rod střední

Substantiva rodu středního jsou ještě méně častá než substantiva rodu ženského a často bývají nesklonná. V excerpovaném materiálu byla nalezena pouze substantiva skloňovaná podle vzorů město a stavení: pólo (město), tejpování, kempování (stavení).

2. nesklonné sportovní názvy

a) substantiva : derby, jury, rallye, show, skóre, aj.,

b) adjektiva: body (styling), top (atlet),

c) citátová spojení : basket party, fair play, pole positions, power play, top ten, play off.

Některá z nesklonných substantiv kolísají v rodě např. rallye - rod ž nebo s, nebo show - rod ž řidčeji s.

3.2.3 Slovotvorná adaptace sportovních názvů

V oblasti sportovních názvů se přejímají jednak názvy hotové, slovotvorně utvořené už v angličtině, např. squash, gólman, outsider, jednak názvy, které slouží jako základ pro utváření českými slovotvornými postupy a prostředky. V excerpovaném materiálu se převážně objevují slova utvořená derivací.

3.2.3.1 Derivace substantiv

Formanty, užité při derivaci excerpovaných substantiv jsou zaznamenány v tabulce.

rod	mužský	rod	ženský
příp. -ista	příp. -ař	příp. -ka	konc. -a
hokejista, fotbalista, tenista, volejbalista, basketbalista	steeplař, skifař, skeetař, raftař, pólař	sweeperka, hokejistka, tenistka	lajna, penalta

Tabulka č.2. Formanty užité při derivaci substantiv.

Substantiva rodu středního nejsou v tabulce zaznamenána, protože excerpovaný materiál obsahuje pouze substantiva dějová, utvořená příponou

-ování, např. kempování, driblování. Tato přípona však bývá často nahrazována kratší a ekonomičtější příponou -ing/-ink, např. kempink, dribling.

3.2.3.2 Derivace verb a adjektiv

Při zkoumání derivovaných verb a adjektiv nebylo nalezeno žádné specifikum. Derivace probíhá tak, jak bylo popsáno dříve. To znamená, že

u většiny verb se objevuje přípona -ovat (lobovat, bodyčekovat, draftovat, driblovat), případně přípona - nout ( breaknout, stopnout ). Slovesa utvořená předponově nejsou v názvech sportovních příliš častá (zasmečovat si, vyfaulovat (se), odstartovat, přelobovat). Typy derivovaných adjektiv již byly popsány dříve. Srov např. tenisový, surfařský, kempovací.

3.2.3.3 Kompozice

Složeniny se ve sportovním názvosloví objevují v hojné míře, jedná se však nejvíce o složeniny, které byly už jako složeniny přejaté, tedy nikoli

o složeniny vytvořené v systému českého jazyka. Příklady: freestyle, krosček, plejmejkr, tabletennis, windsurfing aj.

3.2.4 Názvy sportů a jejich české ekvivalenty

K mnoha přejatým sportovním názvům byly postupem času vytvořeny domácí ekvivalenty. Vedle sebe lze tedy synonymicky užít : fotbal - kopaná, volejbal - odbíjená, basketbal - košíková, handbal - házená, box - rohování, baseball – pálkovaná, pasák, curling – metaná. Jiné přejaté názvy naopak domácí ekvivalenty nemají : kriket, kroket, rafting, strečink, skateboarding, snowbording aj. Svůj český jednoslovný ekvivalent nemá ani slovo nohejbal.

3.2.4.1 Nohejbal

Slovo nohejbal je hybridní složenina, u které „došlo jen k napodobení slovotvorného schématu značně mechanicky uplatněnou analogií.“[K5] [20] Modelem pro toto tvoření bylo bezpochyby slovo volejbal, podle jeho první počeštěné části volej- se obměnil domácí základ noh-(a) na nohej- a ten se připojil

k druhé části -bal. Fakt, že první část slova je českého původu znesnadňuje, ba znemožňuje vytvoření českého ekvivalentu.

Hybridní složenina nohejbal může na druhé straně ilustrovat míru přizpůsobení morfému -bal. Je možné, že se tento morfém natolik přizpůsobil, že již není pociťován jako cizí a je používán při české slovotvorbě.

F. Hladiš²¹ k tomuto druhu hybridního tvoření zaznamenává zajímavou zkušenost ze Zlína, kde děti hrají hru, které říkají rukejbal (rukiš).

3.2.5 Přenášení významu

Celá řada sportovních názvů se přeneseně užívá i v mimosportovních oblastech. Srov. aut – zahrát něco do autu, fér – to od tebe není fér, finišovat – finišovat s diplomovou prací, gól – to je ale gól, hendikep – charita pro hendikepované lidi, lajna – stavět někoho do lajny, rekordně – politické usnesení v rekordně rychlém čase apod. Názvy užité přeneseně jsou často součástí hovorového jazyka.

3.3 Lexikální přejímky z angličtiny v oblasti výpočetní techniky

Většina počítačových pojmů proniká do češtiny z anglosaského světa. Důvodem je, že většina hardwarového i softwarového počítačového vybavení pochází z amerického trhu a příslušné manuály jsou v angličtině.

3.3.1 Vznik anglických termínů

Před tím, než se budeme zabývat vlastním začleňováním přejímek

do českého jazykového systému, pohlédneme krátce na tvoření nových počítačových termínů v angličtině.

Tvoření nových počítačových termínů je v anglosaských zemích prací terminologů[21]. Tito vědci mají několik možností, jak vytvořit nový termín pro nově vzniklý objekt reality. Mohou volit 1. přejímání z cizích jazyků, nebo 2.vytváření neologismů, nebo, a tato varianta bývá volena ve většině případů, 3. na základě metonymického či metaforického transferu přiřadit nový význam slovům v angličtině běžně užívaným. Příklady:

boot- v běžné angličtině znamená mimojiné ,kufr u auta, bota´

- v počítačové angličtině znamená ,sektor na disku, kde jsou zapsány instrukce pro startování počítače´.

cluster- v běžné angličtině znamená ,chomáč´ (např. vaty),

- v počítačové angličtině označuje ,organizační jednotku na disku, která v sobě spojuje několik sektorů (chomáč informací)´.

handshaking- v běžné angličtině znamená ,přátelské potřesení rukou´,

- v počítačové angličtině označuje ,vzájemnou výměnu dat mezi porty a potvrzování jejich správnosti´.

driver- v běžné angličtině znamená ,řidič´, např. ve spojení bus driver – ,řidič autobusu´,

- v počítačové angličtině znamená ,ovladač´, neboli ,ten, který ovládá určité zařízení´.

joystick- v běžné angličtině joy znamená ,radost´ a stick znamená ,kolík, tyčka´,

- v počítačové angličtině znamená ,zařízení určené pro ovládání kurzoru na obrazovce, většinou při hraní počítačových her´ (srov. radost

při hraní her, tvar joysticku připomíná kolík).

V češtině se při zavádění nových počítačových pojmů nejčastěji volí způsob přejímání z cizích jazyků (zejména z angličtiny). Českým uživatelům těchto termínů neznalým angličtiny pak ale uniká motivovanost vzniklých termínů. Z toho důvodu jsou v závěrečném hesláři uvedeny nejen významy slov nabyté v počítačové terminologii, ale i jejich původní významy

v běžné angličtině.

3.3.2 Grafická a zvuková adaptace

Ve srovnání s přejímkami v oblasti sportu jsou anglicismy v oblasti počítačů mnohem mladší. Množství slov s anglickým pravopisem značně převyšuje množství přejímek již přizpůsobených. Slova s přizpůsobeným pravopisem se vyskytují zřídka a většina z nich je slangového charakteru: kompjútr, klíring, bajt, čip, flopáč, kliknout, paket, skener, zadžemovat. Z typů přizpůsobení je uplatňována výhradně adaptace podle anglické výslovnosti.

3.3.3 Morfologická adaptace

Ačkoli zatím nedošlo ke grafické a zvukové adaptaci většiny počítačových názvů přejatých z angličtiny, do českého deklinačního systému se počítačové anglicismy začleňují bez větších obtíží.

3.3.3.1 Morfologická adaptace substantiv

Nejvíce slov je přiřazeno k substantivům rodu mužského neživotného, ke vzoru hrad. Přiřazení k paradigmatům je opět zobrazeno v tabulkách.

1. Rod mužský

vz. muž	vz. hrad	vz. stroj	vz. předseda
hardwarář, windowsář	BIOS, boot, čip, desktop, notebook, screening, quest	switch	windowsista

Tabulka č. 3. Přiřazení počítačových názvů mužského rodu k paradigmatům.

2. Rod ženský a střední

rod	ženský	rod střední
vz. žena	vz. růže	vz. město
adventura	homologace	pécéčko

Tabulka č. 4. Přiřazení počítačových názvů ženského a středního rodu k

paradigmatům.

3.3.3.2 Morfologická adaptace verb a adjektiv

U sloves dochází stejně jako u sloves sportovních názvů k začleňování do 3. třídy ke vzoru kupuje (bootovat, scrollovat, updatovat), některá slovesa se začleňují i do třídy 2. ke vzoru tiskne (sejvnout, brejknout, kliknout).

U adjektiv převládá složený typ skloňování. V excerpovaném materiálu se objevují jak adjektiva skloňovaná podle vzoru mladý (applovský, dosovský, naspoolovaný), tak adjektiva skloňovaná podle vzoru jarní (bootovací , renderovací, upgradovací aj.).

3.3.3.3 Nesklonná jména

Nesklonná opět zůstávají slova citátového charakteru např.: plug and play, virtual memory; či jména se zakončením pro češtinu neobvyklým, např.: preview, fantasy, anti-stealth.

3.3.3.4 Kolísání v rodě a čísle

Stejně jako u sportovních názvů, i v oblasti počítačové dochází ke kolísání substantiv v gramatickém rodě, a to jednak z důvodu nejednoznačného zakončení (displej - měkké zakončení může znamenat jak rod mužský tak ženský, podobně je tomu u jmen zakončených na -e), jednak z důvodu absence opory v českém deklinačním systému vůbec (slova nesklonná, např. preview - r. střední i mužský).

Kolísání v čísle je způsobeno tím, že původní anglický plurálový tvar se chová jako singulár i plurál[x] ( Wings, který přišel pozdě, Windows nejsou operačním systémem, spustit ve vindousu apod.). U některých původních plurálových tvarů dochází v hovorové češtině k plurálovému pleonasmu (Vingsy, Vindousy).

3.3.4 Slovotvorná adaptace ²²

Většina počítačových názvů se snadno začleňuje do českého slovotvorného systému.

3.3.4.1 Derivace

Hojně se od základových slov tvoří slova odvozená, mnohdy na rozdíl od angličtiny, a tak vznikají celé slovotvorné řady, četné z nich jsou výrazy hovorové a slangové: modem–modemový–modemovat–modemování, upgrade–upgradovací–upgradovat–upgradování, multitasking – multitaskový, DOS–dosový–dosovský–dosácký–dosista–dosák–dosař.

3.3.4.1.1 Derivace substantiv

Ve srovnání s výrazy sportovními dochází u výrazů počítačových

(u substantiv) mnohem častěji k přejetí slov hotových, u kterých již nedochází k dalšímu slovotvornému utváření uvnitř českého slovotvorného systému (handshaking, idle, Internet, antistealth, driver, firmware, nameserver, motherboard).

Česká zakončení jsou přidávána k anglickým základům ve slangových pojmenováních, která se objevují nejvíce v mluvených projevech: dosák, dosař, windowsák, windowsař, dosista, hardwarář, dýbejzka, cédéromka apod. Mluvené projevy však nebyly zdrojem naší excerpce proto zde nebudeme podrobněji rozepisovat užívání formantů. V excerpovaném materiálu se substantiva utvořená českými formanty vyskytla pouze zřídka.

3.3.4.1.2 Derivace sloves

Slovesa se tvoří od dějových substantiv nebo adjektiv, příp. přímo od anglických sloves sufixy -ovat/-nout a vyjadřují lexikálněsémantický význam „dělat/udělat to, co je vyjádřeno základovým slovem, provádět/provést nějakou činnost“ (samplovat, sortovat, implementovat, kliknout).

Na rozdíl od sportovních názvů, kde slovesa utvořená předponově nejsou tak častá, u sloves v oblasti počítačů je toto tvoření běžnější. Vznikají tak dokonavé protějšky sloves nedokonavých. U počítačových výrazů dochází k hojnému užívání prefixů: na- (naspoolovat), za- (zadžemovat, zabacovat), od- (oddeletovat), vy- (vyentrovat) aj..

Specifickou sémantickou skupinu sloves tvoří pojmenování počítačových operací podle kláves, jimiž se provádějí; tato slovesa mají vesměs slangový charakter a uplatňuje se u nich strukturní ( a zároveň lexikalizovaný) význam „používat jako nástroje, prostředku“: deletovat, entrovat, escapovat, resetovat, shiftnout, altnout, clearnout/klírnout atd..

3.3.4.2 Kompozice a hybridní způsoby tvoření

Složeniny se v počítačových názvech objevují hojně, a to jak složeniny vytvořené v angličtině tak složeniny vzniklé v prostředí českého jazyka (mnohdy se jedná o složeniny hybridní): multiuživatelský, multiprocessing, multitasking, subnotebook, mininotebook, superserver, minisuperpočítač.

Hybridní tvoření má zpravidla slangový charakter a je motivované snahou o krátké (jednoslovné) vyjádření, viz např. jazykohelp (korektor pravopisu), finalsoubor (koncový soubor adresáře).

„Hojná jsou vlastní anglická jména a názvy tvořené spojováním zkratek, slov nebo jejich částí, číslic, případně jiných znaků v jeden celek. Tato jména se do češtiny jako hotová přejímají v původní grafické podobě, včetně např. odlišného používání velkých písmen nebo hranic slov. Výrazná, mnohdy až výstřední formální odlišnost těchto slov je (v angličtině a odtud i

v češtině) dána tím, že slouží jako vlastní názvy (např. licencí chráněná jména firem a výrobků), které mají upoutat a přesvědčit. V různé míře se apelativizují, ale grafickou podobu si uchovávají, čímž se zvyšuje jejich srozumitelnost (uživatel si snadno vybaví původní výrobek, program apod.). Mnohé tyto názvy mívají i symbolickou platnost – v různé míře naznačují např. vlastnosti výrobků, jejich verze, výrobce apod. Srov.: CommerceNet, MailMerge, MicroMenu, H SupportPack, dBase, FoxPro, Spell602 DOS, WinOnCD, FAT tabulka, PalmPilot, InfoVehicle Auto PC, SmartPhone aj..“[22]

3.3.4.3 Zkratky a zkratková slova

„Užívání zkratek a zkratkových slov je charakteristickým rysem počítačových textů (RAD= Rapid Application Developement, CD-ROM= Compact Disc Read Only Memory aj.). Jak už ale bylo řečeno, slovotvorných možností využívá více jazyk mluvený než psaný, a to zejména při slangovém tvoření. Častá je např. derivace ze zkratek a zkratkových slov, která zároveň umožňuje jejich snazší morfologické začlenění (deklinaci): PC- v mluveném textu písíčko/pécéčko, podobně IBM – ajbíemko, XT – ikstéčko, CD-ROM – cédéromka, FOX – fokska, dBASE – dýbejzka, CD – cédéčko apod.“²²

3.3.5 Názvy původem latinské

V oblasti počítačových názvů se vyskytuje celá řada slov, která

na uživatele působí jako anglicismy, nicméně mají původ v latině např.: procesor, adaptér, programátor, kompilátor, editor, instalace, virtuální, disk, interaktivita, optimalizovat, integrovaný, mediální, monitor, data, efekt. Angličtina užívá latinských slovních základů či latinských morfémů

k tvoření nových výrazů počítačové terminologie. Latinské morfémy nejsou

v angličtině chápány jako cizorodé, takže se jich pro tvoření nových názvů využívá velmi hojně.

Anglické počítačové názvy, jejichž základ tvoří latinské morfémy se snadno přejímají do češtiny. Tak např. původem latinský sufix -tion se

při přejímání do češtiny změní na sufix -ce (implantation – implantace, instalation – instalace).

Počítačové názvy, které mají původ v latině nejsou obsaženy v závěrečném hesláři, ani nejsou předmětem bližšího zkoumání, neboť jejich začleňování do češtiny není v žádném směru problematické.

3.3.6 Mluvená komunikace o počítačích

V mluvené komunikaci o počítačích se vyskytuje specifická slovní zásoba prosycená počítačovým slangem a prostředky hovorovými a nespisovnými. „Z hlediska slovotvorného je zde nápadná univerbizace a hybridní tvoření.“²³ Srov. např. kliknout na help, sejvnout windousářský skrín, eskejpni nebo to zresetuj apod..

Podle Machové²¹je to právě mluvený jazyk, který jako první operuje

s novými pojmy a uvádí je praxe. Počítačoví specialisté však příliš často sahají pro slova utvořená z anglických základů namísto českých termínů. Chtějí se tak začlenit do výlučné skupiny „specialistů na prestižním poli“ .

4. Heslář

4.1 Rozsah excerpce

Cílem naší excerpce bylo získat materiál, pro demonstraci procesu adaptace, kterým projde většina slov po přejetí do systému českého jazyka. Pro srovnání byly pro excerpci zvoleny 2 tematické oblasti. Jedna starší (sport), která by načrtla obecné rysy a vlastnosti přejímek v jazyce déle fungujících, a jedna mladší (počítače), která by byla porovnána s oblastí starší.

Tento heslář si neklade za cíl podat vyčerpávající slovník anglických přejímek z oblasti sportu a počítačů. Jsme si vědomi, že vytvoření takového slovníku by bylo časově náročné a značně obtížné, neboť obě oblasti jsou velmi dynamické a rozvíjejí se velmi rychle. V této práci nám jde především o to, abychom uvedli reprezentativní materiál, o který lze naše tvrzení opřít. Z toho důvodu bylo excerpováno z materiálu, který považujeme

za reprezentativní[xi]: v oblasti počítačů – časopisy odborné (CHIP, Computerworld), časopisy zaměřené na počítačové hry (Level, Excalibur), a odborné příručky; v oblasti sportu – časopis (Sport plus), denní tisk (sport. přílohy), odborné příručky.

V oblasti sportu se zaměřujeme zejména na druhy sportů, o které je větší mediální i uživatelský[xii] zájem, protože předpokládáme, že v terminologických oblastech těchto sportů je proces adaptace rychlejší. Jedná se např. o fotbal, tenis, hokej, volejbal apod.

4.2 Obsah hesláře

Jednotlivé přejaté názvy zpracovává heslář v abecedním pořádku

v heslových odstavcích (heslech), vykládá jejich význam, poučuje též o jejich tvarech a výslovnosti.

Do hesláře jsou pojaty ve značné míře odborné názvy (zejména v počítačové oblasti), ale také slova slangová a hovorová. Není cílem tohoto hesláře stanovit jasnou hranici mezi lexikálními jednotkami spisovnými a nespisovnými. Není to ostatně ani možné, neboť ve sportovní i počítačové terminologii dochází k jevu, kdy termíny vznikají na základě jejich užití v praxi, neprojdou tedy nejprve normováním či kodifikací. Stanovení hranice mezi spisovnými a nespisovnými názvy není možné také z toho důvodu, že velké množství názvů (zejména počítačových) není uvedeno v žádném slovníku.

Pokud je v hesláři uvedeno, že se jedná o slovo slangové či hovorové, je tomu tak proto, že to uvádí i výchozí slovník, ze kterého je čerpáno.

Heslář věnuje pozornost i frazeologickým a jiným spojením slov, která tvoří významově samostatné nebo alespoň ustálené jednotky slovní zásoby.

4.3 Uspořádání a zpracování hesel

Heslový odstavec obsahuje heslové slovo a záhlaví, variantní podobu slova, jak je uvedena ve starším slovníku, výklad významu a slova odvozená. V části počítačových názvů není uvedena starší variantní podoba doložená starším slovníkem, ale navíc je zde uveden význam, ve kterém je slovo užíváno v běžné angličtině. V části sportovních názvů je navíc informace o tom, zda se slovo užívá i v přeneseném významu spolu s údajem o slovníku, který tento přenesený význam uvádí.

Heslová slova (tištěná polotučně) jsou uspořádána podle abecedy. Heslové slovo má u jmen tvar 1. pádu jednotného čísla (u pomnožných čísla množného), u sloves tvar infinitivu. V některých případech se heslové slovo uvádí ve dvou nebo i více podobách, to se týká zejména dvojích podob slovotvorných, hláskových a pravopisných (viz dále).

Hned za heslovým slovem je v hranatých závorkách (pokud se liší

od české) uvedena výslovnost. Výslovnost je převzata vždy z téhož slovníku jako definice. Pokud se některé starší slovníky odlišují v údaji o výslovnosti, je to uvedeno petitem ve druhém řádku. Není-li slovo uvedeno v žádném

z výchozích slovníků, je jeho výslovnost odvozena podle výslovnosti anglické, při čemž je brán ohled na výslovnostní úzus.

Výklad významu je převzat z výchozích slovníků a označen D1-D5, D7 - D13, (D znamená ´definice´). V případě, že slovo nebylo uvedeno

v žádném dostupném slovníku, jeho význam je stanoven na základě významu slova v angličtině a na základě užití slova v textu či přímé definice v jednotlivých publicistických a odborných textech (označení D6). Ve sporných či nejasných případech byla definice významu konzultována s počítačovým odborníkem.

U slov mnovýznamových je heslový odstavec rozdělen do několika oddílů podle jednotlivých významů (označených arabskými číslicemi). Pochází-li definice všech uvedených významů z téhož výchozího slovníku, je tento označen až u definice poslední. Není-li tomu tak, zdrojový slovník je označen za každou definicí zvlášť.

Význam, kterého slovo nabývá v angličtině je převzat ze slovníků Longman Family Dictionary. Aventinum, Praha 1991; Webster´s Universal Dictionary and Thesaurus. Tormont, Canada 1993; Anglicko-český, česko-anglický slovník, SPN, Praha 1971; Anglicko-český a česko-anglický slovník, FIN, Olomouc 1995.

Záhlaví obsahuje tyto údaje o heslovém slově: výslovnost, určení slovního druhu, poučení o tvarech, stupeň adaptace.

Slovní druh heslového slova je určen příslušnou zkratkou adj., adv.,

u podstatných jmen koncovkou 2. pádu čísla jedn. a zkratkou mluvnického rodu (m., f., n.). U sloves je slovní druh určen zkratkou příslušného vidu (ipf., pf.)

U tvaru 2. pádu čísla jedn. se uvádí obvykle jen koncovka. Má-li 2. pád tutéž podobu jako 1. pád, koncovková samohláska se opakuje.

Poučení o tvarech se u ohebných slov uvádí všude, kde by o správném spisovném tvaru mohly vzniknout pochybnosti nebo kde tvar kolísá.

Stupeň adaptace je stanoven podle procesu adaptace, jak se o něm zmiňuje Schmiedtová¹³. Proces adaptace je rozčleněn do pěti skupin. První skupina zahrnuje slova nesklonná s původním anglickým pravopisem, slova citátového charakteru. Druhou skupinu tvoří slova, která se začlenila

k určitému slovnímu druhu, rodu a začala se deklinovat nebo konjugovat

(u Schmiedtové body 2 a 3). Ve třetí skupině jsou slova, u nichž proběhla zvuková a následné grafická adaptace. Do čtvrté skupiny jsou zařazena slova, která slouží jako základ pro několikakomponentové slovo. Pátá skupina obsahuje výjimky, které nelze zařadit do takto stanoveného systému. Jedná se např. o slova, která zůstala nesklonná, do mluvnických kategorií se nezařadila, nicméně u nich proběhla zvuková a grafická adaptace či se stala součástí několikakomponentového slova (např. skóre, neskl., vznik z angl. score).

V případě dubletních tvarů (např. hendikep, handicap) je míra adaptace určována dvakrát, při tom je dodrženo pořadí (III, II).

U hybridních složenin, kde u jednotlivých komponentů proběhla adaptace rozdílně, je uvedena míra adaptace u každého komponentu zvlášť (např. beachvolejbal, beach I, volejbal III).

4.3.1 Zpracování dublet

Pokud má některé slovo dubletní tvary, které se užívají synonymicky, jsou tyto tvary uvedeny vedle sebe, první je to, které se častěji užívá ( převzato většinou z výchozího slovníku). V případě, že je jeden z dubletních výrazů zastaralý nebo je uveden pouze ve starších slovnících, heslo je hnízdováno u dubleta novějšího. Stane-li se, že se starší dubleta liší abecedním umístěním, je uvedena na příslušném místě a odkázána na novější tvar.

4.3.2 Zpracování odvozenin

Při zpracování slov odvozených jsou považována za primární substantiva, neboť z největší části se přejímají právě substantiva. Slovesa pokud neexistují sama o sobě (se samostatným významem) jsou hnízdována k příslušnému substantivu. Pouze deverbativa jsou hnízdována ke slovesům.

4.4 Seznam užitých zkratek

adj.	adjektivum, přídavné jméno
adv.	adverbium, příslovce
citosl.	citoslovce
dř. ps.	dříve psáno
excerp. mat.	excerpovaný materiál
f.	femininum
hovor.	hovorově
ipf.	imperfektum, nedokonavé sloveso
lid. var.	lidová varianta
m.	masculinum
n.	neutrum
neskl.	nesklonné
pf.	perfektum, dokonavé sloveso
poněk.	poněkud
přen.	přeneseně
příp.	přípona
ps.	psáno
řidč.	řidčeji
slang.	slangově
slova odvoz.	slova odvozená
var.	varianta
ve význ.	ve významu
vysl.	vyslovováno
vznik z angl.	vznik z anglického
zast.	zastarale
zvl.	zvláště

4.5 Seznam značek

I	slova nesklonná, s původním anglickým pravopisem, slova citátového charakteru
II	slova začleněná ke slovnímu druhu, rodu, která se začala deklinovat či konjugovat
III	slova zvukově a graficky adaptovaná
IV	slova, jež jsou základem pro několikakomponentové slovo
V	výjimky
D1	Slovník spisovného jazyka českého, Academia, Praha 1989.
D2	Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Academia, Praha 1994.
D3	Příruční slovník jazyka českého. ČAVU, Praha 1935-1957. 1.díl (A-J) 1935-1937, 2.díl (K-M) 1937-1938, 3. díl(N-O) 1938-1940, 4. díl, č.1. (P-Průsvitně) 1941-1943, 4. díl, č.2.(Průsvitněti-R) 1944-1948, 5. díl (S-Š) 1948-1951, 6.díl (T-Vůzek) 1951-1953, 7. díl (Vy- Zapytlačiti) 1953-1955, 8.díl (Zaráběti-Žžonka) 1955-1957.
D4	Hubáček, J.: Malý slovník českých slangů. Profil, Ostrava 1988.
D5	Akademický slovník cizích slov. Academia, Praha 1995.
D6	definice stanovená na základě užití v časopisech a denním tisku: Sport plus č. 8/96, č.28/96, č. 2/97, č.7/97, č.1/97, Deník Mostecka 10. 9. 1997, MF Dnes 2.2. 1998 CHIP 9/97, 10/97, 1/98, PC Magazine 2/98, PC World 3/98, Computer 14/97, 15/97, 1/98, 2/98, 4/98, Excalibur 2/97, 4/97, Level 3/97
D7	Sochová, Z., Poštolková, B.: Co v slovnících nenajdete. Portál, Praha 1994.
D8	Vitovský, A.: Anglicko-český výkladový slovník softwaru. AV SOFTWARE, Praha 1993.
D9	Stránský, P.: Nakonfigurujte si počítač I- Slovníček pojmů. Grada Publishing, Praha 1995.
D10	Odehnal, P., Zahradníček, P.: Praktická sebeobrana proti virům- Slovníček. Grada Publishing, Praha 1996.
D11	Stránský, P.: Nakonfigurujte si počítač II- Slovníček pojmů. Grada Publishing, Praha 1995.
D12	Minasi, M.: PC-Velký průvodce hardwarem. Grada Publishing, Praha 1996.
D13	Mrázek, L.: První kroky Internetem aneb je to na WWW!-Slovníček pojmů. Kopp, České Budějovice 1995.
D14	Kříž, J. : Velký frekvenční slovník počítačů. Montanex, Ostrava 1995.

4.6 Sportovní názvy

aerobik, [a-e-], -u, m., III

pohybově rytmické cvičení (D2)

slova odvoz.: aerobikový

air, [ér], -u, m., II

doba pobytu ve vzduchu při sjezdu tzv. U-rampy, doba mezi odrazem a dopadem (D6)

slova odvoz.: airový

aut, -u, m., (6.j. -u, -ě), III

D3 uvádí pouze out (vysl. aut)

1.místo za pomezní čarou hřiště, zámezí

2. umístění, zahrání míče mimo hřiště (D1)

slova odvoz.: autovat ipf., vyautovat pf.

back viz bek

backhand viz bekhend

baseball, [bejzbol], -u, m.,(6.j. -u, -e), II

druh pálkovací hry původem z Ameriky (D1)

slova odvoz.: baseballista, baseballový

basketbal, -u, m., (6.j. -u, -e), III

košíková (D2)

slova odvoz.: basketbalista, basketbalový, zkr. slang. basket

beachvolejbal, [bíč- ], -u, m., beach I, volejbal III

plážový volejbal (D6)

slova odvoz.: beachvolejbalový, beachvolejbalista

bejzlajna, -y, f., III

slang. základní (zadní) čára např. tenisového dvorce(D4)

bek,1. -a, pl. beci i bekové, m., III

D1 uvádí back (ps. též bek), D3 uvádí pouze back

obránce v míčových hrách

2. -u, m., III

obrana (hrát v beku, na beku) (D2)

bekhend,-u, m., III

D1 uvádí backhand

(v (stolním) tenise a v hokeji) úder rukou na opačné straně (opak forhendu)(D2)

slova odvoz.: bekhendový

bicyklbal (dř. ps. bicykleball), -u, m.,(6.j. -u, -e), III

míčová hra, při níž hráči jezdí na kolech; kolová (D1)

slova odvoz.: bicyklbalový

bob, -u, m., II

závodní řiditelné saně (D2)

slova odvoz.: bobový

bodyček, -u, m., (6.mn. -cích), III

(v hokeji) dovolený způsob zastavení protihráče tělem (D1)

slova odvoz.: bodyčekovat pf. i ipf.

bowling, [boulink], -u, m., II

hra v kuželky s velkým těžkým míčem (místo s koulí) na parketové dráze (D7)

slova odvoz.: bowlingový

break viz brejk

breakball, [brejkból], -u, m., II

(v tenise)míč, při kterém dojde k prolomení soupeřova podání a získání hry(D7)

slova odvoz.: breakballový

brejk, -u, m., (6.mn. -cích), IV

1.(zvl. v hokeji) rychlý přechod do protiútoku(D2)

2.(tenis) prolomení podání, vítězství v gamu, v němž podával soupeř (D4)

slova odvoz.: brejkový,

buly, [buli], neskl., n.,(7.j. i -m) , V

(při hokeji) vhazování kotouče rozhodčím mezi dva hráče (D2)

camping viz kempink

centr, 1. -u, m., III

1.přihrání míče do centru

2. míč přihraný do centru

3. místo ve středu útoku

2. -a, m., III

střední útočník (při míčových hrách a v hokeji)(D2)

slova odvoz.: centrový

centrforvard, 1. -u, m., III

D3 uvádí centre-forward (vysl. sentr-)

slang. místo ve středu útočné řady

2. -a, m., III

slang. (při míčových hrách) střední záložník (D1)

slova odvoz.: centrforvardový

centre-forward viz centrforvard

centrhalv, -u, m., III

D3 uvádí centre-half (vysl. sentr-)

slang. místo ve středu zálohy

-a, m., III

slang. střední záložník(D1)

slova odvoz.: centrhalvový

centrkurt, -u, m., III

ústřední (tenisový) dvorec (D7)

coach viz kouč

cricket viz kriket

croquet viz kroket

curling, [kerlink], -u, m., II

lední metaná; soutěž o nejrychlejší dopravení těžkého kotouče po určené dráze ledové plochy do cíle (D7)

slova odvoz.: curlingový

debl, -u, m., IV

D2 uvádí double i debl, D3 pouze double (vysl. debl)

1. čtyřhra (v tenise) (D2)

2. slang. jízda ve dvou na kajaku nebo na kánoi (D1)

-a, m., IV

3. slang. útočná čára na volejbalovém hřišti (3 m od sítě) (D4)

slova odvoz.: deblista, deblistka, deblový

deblkanoe, -e, f., IV

slang. též deblovka

kanoe pro slalom ve dvou (D4)

deblovka viz deblkanoe

derby, neskl., n., I

1. velké koňské dostihy

2. utkání tradičních soupeřů (v kopané aj.)(D2)

D3 uvádí pouze význam koňské dostihy

slova odvoz.: derbyový

doping, dopink, -u, m., (6. mn.-zích,-cích), II, III

požití nedovolených povzbuzujících látek při sportovních výkonech(D7)

slova odvoz.: dopovat nedok., nadopovat (se) dok.

double viz debl

doublefault, -u, m., II

dvojitá chyba; dvojchybné podání (v tenise)(D6)

doublekanoe viz deblkanoe

draftovat, ipf i pf, II

vybírat, vybrat (hráče) do týmu (D7)

drajv, -u, m., III

D3 uvádí pouze drive (vysl. drajv)

útočný úder shora, aby letěl nad sítí (ve volejbale n. v tenise)(D6)

D3 uvádí i význam v golfu dlouhé rány

slova odvoz.: drajvovat ipf. i pf., drajvování

dres [-su], -u, m., III

D3 připouští i variantu dress

sportovní úbor (D2)

slova odvoz.: dresový

dribling, driblink viz driblovat

D1 variantu driblink neuvádí, D3 uvádí pouze variantu dribbling

driblovat, ipf., III

vést míč a postupovat s ním (D2)

slova odvoz.: dribling, driblink, -u (6.mn. -zích, -cích), D3 dribbler

empair, -u, m., III

v excerp. mat. i empajr

slang.místo hlavního rozhodčího (v tenise, volejbale) (D4)

slova odvoz.: empairový

empajr viz empair

fair viz fér

fair play [fér plej], I

hra podle pravidel, čestné jednání (D2)

též přen. (D1)

faul, -u, m., III

D3 uvádí pouze foul (vysl. faul)

nedovolený zákrok ve sportovní hře (D2)

též přen. (D6)

slova odvoz.: faulový, faulovat ipf. i pf., vyfaulovat se pf.

fér, adj. (i adv.) neskl., V

D3 uvádí pouze fair (vysl. fér)

hovor. čestný, slušný (D2)

též přen. (D1)

slova odvoz.: férový, férově

fiftýn, -u, m., III

v excerp. mat. i fifteen

(v tenise) bod v gamu (D7)

fight, [fajt], -u, m., II

(v boxu) boj, udeření (D3)

fighter, [fajtr], -a, m., II

(v boxu) dobrý útočník (D3)

finiš [-ny-], -e, m., III

D3 uvádí pouze finish (vysl. finiš)

1. závěr sportovního závodu charakterizovaný maximálním vypětím sil

2. toto vypětí (D2)

též přen. (D1)

slova odvoz.: finišovat imp., finishový, D3 uvádí pouze finishovati, finishový

finišman, [-ny-], -a, m., III

poslední člen štafety (D1)

slova odvoz.: finišmanka

fit-centrum, fitness-centrum, [-nys-], -centra, n., II

zařízení se souborem pomůcek pro posilování tělesné zdatnosti (D7)

flip, -u, m., II

jeden z krasobruslařských skoků (D7)

flop, -u, m., II

jeden ze způsobů skoku vysokého (D7)

florbal, -u, m., II

hokej hraný v menší hale s míčkem místo puku (D7)

slova odvoz.: florbalový, florbalista

football viz fotbal

footballovati viz fotbal

footfault, [futfolt], -u, m., II

v tenise chyba přešlapem (D6)

forčeking viz forčekink

forčekink, -u, m., III

(v ledním hokeji) aktivní obrana (s hráči vysunutými vpřed) (D2)

slova odvoz.: forčekovat

forehand viz forhend

forhend, -u, m., III

D2 uvádí var. forehand, D3 pouze forehand (vysl. fórhend)

(v tenise, v stolním tenise a hokeji) úder prováděný rukou na stejné straně těla (opak bekhendu) (D2)

slova odvoz.: forhendový

forstart, -u, m., III

slang.( v jezdectví) předčasný neplatný start (D4)

slova odvoz.: forstartový

forvard, -u, m., III

D1 uvádí dř. ps. forward, D3 uvádí pouze forward (vysl. forvord, forvard)

útočná řada

-a, m., III

člen útočné řady (D4)

slova odvoz.: forvardový, D3 i forwardský

forvardka,-y, f., III

slang.hokejka zn. Forward (D4)

forward viz forvard

fotbal, -u, m., III

D1 uvádí dř. ps. football ( vysl. futbol i fodbal), D3 uvádí pouze football (vysl. futbol), navíc uvádí sloveso footballovati (hráti kopanou)

kopaná (D2)

slova odvoz.: fotbalový

freestyle, [frístajl], -u, m., II

akrobatické lyžování (D6)

slova odvoz.: freestylisté, freestylové

game, [gejm, gem], -u, m., II

(v tenise) hra (D2)

gól, -u, m., IV

D1 uvádí dř. ps. goal, D3 pouze goal (vysl. gól)

branka (D2)

též přen. (D6)

slova odvoz.: gólový

golf, -u, m., II

hra s míčkem odráženým holemi v travnatém terénu (D2)

slova odvoz.: golfový, golfista, golfistka

gólman, -a, m., III

D3 uvádí pouze goalman (vysl. gólman)

slang. brankář (D1)

Grand Slam, [grent slem], -u, m., II

soubor čtyř hlavních světových tenisových turnajů (D7)

slova odvoz.: grandslamový

green [grín], -u, m., II

(v golfu) zvlášť pěstěná plocha travnatá kolem jamky, cílový trávník (D3)

groggy viz grogy

grogy, adv., III

D1 uvádí groggy

(v boxu) neschopen dalšího boje (D2)

též přen. (D1)

handicap, handicapovat viz hendikep, hendikepovat

handbal, -u, m., (6. j. -u, -e), III

mezinárodní házená (D1)

slova odvoz.: handbalový, handbalista

hattrick, [hetrik], -u, m., II

1. (v kopané) vstřelení tří branek jedním hráčem

2. (v kriketu) prohození tří branek jedním hodem (D3)

slova odvoz.: hattrickový

hendikep, handicap, [hendykep], -u, m., III, II

D1 uvádí pouze handicap, handicapovati

nerovnost podmínek při sportovním utkání (D2)

též přen.(D1)

slova odvoz.: hendikepový, hendicapový, hendikepovat, handicapovat ipf. i pf.

hockey viz hokej

hokej, -e, m., III

D1 uvádí dř. ps. hockey, D3 uvádí pouze hockey

sportovní hra, při které se kotouč pohání holí s cílem dosáhnout branky (D2)

slova odvoz.: hokejista, hokejka, hokejový, D3 hockeyista, hockeyka, hockeyový

hokejbal, -u, m., III

lední hokej s míčkem (D7)

slova odvoz.: hokejbalový, hokejbalista

home, -u, m., II

kruh, do kterého musí být dopraven kámen v metené (D6)

jachting, jachtink [-ty-], -u, m., II,III

jachta <niz>,z angličtiny je pouze příp. -ing/-ink

plavba na plachetnicích, plachtění (D2)

slova odvoz.: D1 uvádí jachtati ipf.

jet-skiing,[džet-] -u, m., II

jízda na vodním skútru (D7)

jockey viz žokej

joyrobik, [džoj-], -u, m., III

kondiční gymnastika bez nářadí mající přinášet radost ze cvičení (D7)

jump,[dža-], -u, m., II

(gymnastické) cvičení bez nářadí (D7)

jury, [ži-], neskl., f., I

D1 uvádí výsl ži- i džu-

soutěžní porota, rozhodčí sbor (D2)

kalanetika, [-ty-] , -y, f., III

cvičení založené na hlubokosvalové technice, zpevňující ochablé svalstvo a utvářející pěkný vzhled postavy (D7)

kempink, -u, m., (6. mn. -cích, -ách), III

D1 uvádí kemping a camping, D3 pouze camping (vysl. khemp-)

táboření, tábořiště (D2)

slova odvoz.: kempinkový, kempovat ipf. i pf., kempování, kempovací

klub, -u, m., III

(sportovní) organizace, spolek (D2)

slova odvoz.: klubovní, klubový

knockout viz knokaut

knokaut, -u, m., III

D1 uvádí dř. ps. knockout, D3 pouze knockout (vysl. nokaut)

(v boxu) sražení soupeře k zemi na 10 sekund; úder způsobující je (D2)

též přen. (D1)

slova odvoz.: knokautovat pf. řidč. ipf., D1 uvádí dř. ps. knockoutovat, D3 pouze knockoutovati

kokpit, -u, m., III

1. sedadlo řidiče v závodním automobilu (D6)

2. otevřený lodní prostor, v němž se sedí (D3)

kouč, -e, m., III

D1 uvádí pouze coach

trenér sportovního mužstva, který je usměrňuje i při hře (D2)

slova odvoz.: koučový, koučovat ipf. i pf.

kriket, -u, m., III

dř. ps. též cricket

hra malým tvrdým míčem odbíjeným pálkou (D1)

slova odvoz.: kriketový

kroket, -u, m., V

dř. ps. též croquet

sportovní hra, při níž se koule prohánějí brankami dřevěnou paličkou (D1)

slova odvoz.: kroketový

kros, -u, m., III

závod v přespolním běhu (D7)

slova odvoz.: krosový

krosček, -u, m., III

(v ledním hokeji) tvrdý faul hokejkou (D2)

slova odvoz.: krosčekový

kroskántry, neskl., f., V

slang. (jezdec.) krajinová jízda (D4)

kurt, -u, m., III

D1 uvádí court, kurt, D3 pouze court (vysl. kurt)

hřiště pro tenis (D2)

slova odvoz.: kurtový

lajna, -y, f., IV

D1 uvádí dř. ps. lina, D3 uvádí lina (vysl. lajna), line (vysl. lajn)

hovor. a slang. čára na hřišti (D2)

slova odvoz.: lajnovat ipf., nalajnovat pf.

landing,[lendynk], -u, m., II

způsob dopadu po skoku při U-rampovém sjezdu (D6)

slova odvoz.: landingový

lawn-tennis, [lón tenys], -u, m., II

zast. tenis (D1)

slova odvoz.: lawn-tennisový, lawn-tennista

lina viz lajna

lob, -u, m., II

(v tenise) vrácení míče vysokým obloukem za soupeře hrajícího u sítě (D1)

slova odvoz.: lobovat ipf. i pf., přelobovat pf.

looping viz lopink

lopink, -u, m., (6. mn. -cích), III

D1 uvádí pouze looping [ lú-] (6.mn. -zích)

přemet při letecké akrobacii (D2)

mač, -e, m., IV

D1 uvádí dř. ps. match (vysl. mač, řidč. meč), D3 uvádí pouze match (vysl. meč nebo mač )

sportovní utkání, zápas (D2)

slova odvoz.: mačový

match viz mač

matchball viz mečbol

mečbol, -u, m., III

D1 uvádí pouze matchball

rozhodující podání v tenise a odbíjené (D2)

meeting viz mítink

mítink [-ty-], -u, m., (6. mn. -cích), III

D1 uvádí mítink, meeting. D3 uvádí pouze meeting (vysl. mítynk)

ve význ. sportovní střetnutí, zápas, závody (D2)

slova odvoz.: mítinkový, D1 uvádí mítinkový, meetingový, D3 pouze meetingový, sloveso meetingovati ipf. i pf.

motokros, -u, m., III

terénní motocyklový závod (D2)

slova odvoz.: motokrosový

net, -u, m., II

síť v tenise (D6)

offside viz ofsajd

ofsajd, -u, m., III

D1 uvádí dř. ps. offside, D3 uvádí pouze offside (vysl. ofsajd)

(v kolektivních sportovních hrách) postavení mimo hru (D2)

slova odvoz.: ofsajdový

open, [oupn], adj. neskl., I

větší mezinárodní tenisový turnaj, kterého se mohou zúčastnit všechny skupiny hráčů (amatéři i profesionálové) D7

outsider, [autsajdr], -dra, m., II

závodník bez naděje na vítězství (D2)

též přen. (D2)

slova odvoz.: outsiderský, outsiderství (D1)

overtime, [ouvrtajm], -u, m., II

časové prodloužení hry v hokeji, je-li výsledek i po skončení hry stále nerozhodný (D6)

slova odvoz.: overtimový

paragliding,[-glajdy-], -u, m., II

klouzavé plachtění na speciálních padácích majících podobu křídel (D7)

penalta, -y, f., III

D1 uvádí i var. penalty, neskl., n., D3 uvádí penalty, penalta

(v kopané) pokutový kop (D2)

ping-pong, -u, m., II

stolní tenis, table-tennis (D2)

slova odvoz.: pingpongový, D3 i pingpongista

pivotman, -a, m., II

(v košíkové) hlavní útočník (D2)

slova odvoz.: pivotmanka

play, [plej], citosl., I

zvolání, kterým při tenisu, stolním tenisu a odbíjené hráč upozorňuje protihráče, že začíná hrát (D1)

player viz plejer

play-off, [plej of],1. neskl., f. i m. i n., I

rozhodující zápas při předchozím nerozhodném výsledku (D7)

2. adj. neskl.,I

vedený v soutěži takovým způsobem, že o konečném vítězství rozhodne série zápasů mezi vítěznými mužstvy nebo jedinci jednotlivých utkání (D7)

plejer, -a, m., III

D3 uvádí player (vysl. plejer) ve význ. hráč

slang. výborný hráč v košíkové (D4)

plejmejkr, -a, m., III

slang. basketbalista - rozehrávač, tvůrce hry (D4)

pole positions, [poul pozišns], neskl., f., pomn., I

nejrychlejší tréninkové časy v automobilovém sportu (D6)

pólo, -a, n., III

D3 uvádí pouze polo

1. míčová hra hraná ve vodě

2. míčová hra hraná na koních (D2)

slova odvoz.: pólový, pólař

power play, neskl., f., I

(v hokeji) přesilová hra vzniklá odvoláním brankáře a jeho nahrazením dalším hráčem (D7)

puk, -u, m.,(6. mn. -cích), III

D3 uvádí puk (ps. i puck)

hokejový kotouč, touš (D2)

putting, -u, m., II

úder golfového míčku pálkou (D6)

slova odvoz.: puttování, puttovat ipf. i pf.

raft, -u, m., II

velký gumový nafukovací člun (D7)

slova odvoz.: raftový

rafting, -u, m., II

sjíždění prudkých a obtížných vodních toků na raftech (D7)

slova odvoz.: raftingový, raftovat ipf. i pf., raftař

ragby, neskl, n., V

D1 uvádí dř. ps. rugby, D3 pouze rugby (vysl. ragby)

sportovní hra, při níž se k dosažení bodu dopravuje vejčitý míč na zákl. čáru soupeřova území (D2)

slova odvoz.: ragbyový

raketa, -y, f., III

sportovní náčiní s pružným výpletem sloužící k odrážení míče v tenise ap. (D1)

slova odvoz.: raketový

rallye viz rely

ranking, -u, m., II

řazení podle důležitosti či podle sport. výkonů (D6)

rekord, -u, m., IV

uznaný vrcholný výkon ve sportu (D2)

slova odvoz.: rekordní, rekordně

rekordman, -a, m., III

D1 uvádí i poněk. zast. rekordwoman

držitel rekordu (D2)

slova odvoz.: rekordmanský, rekordmansky, rekordmanství

rely, rallye, [reli], neskl., f. nebo n., V,I

soutěž, při níž motorová vozidla jedou do cíle z různých míst a při níž je nutno dodržovat předepsaný časový limit (D2)

ritern,-u, m., III

slang.(tenis) první úder soupeře po podání (D4)

returnka, -y, f., III

slang. branka ve vodním slalomu, jíž se jezdí pozpátku (D4)

ring, -u, m., (6. mn. -zích), II

zápasiště pro rohování (D2)

slova odvoz.: ringový

rugby viz ragby

sajdkár, -u, m., IV

D1 uvádí sajdkár, sidecar, D3 uvádí var. sidecar (vysl. sajtkár) a lid. var. sajtkára

postranní přívěsný vozík u motocyklu (D2)

slova odvoz.: slang.varianty sajdkára, sajdka, sajda

sajdkárkros, -u, m., III

terenní závod motocyklů se speciálním sajdkárem (D7)

slova odvoz.: sajdkárkrosový

sajtkára viz sajdkár

score viz skóre

service viz servis

servis, -u, m., II

D1 uvádí dř. ps. service, D3 pouze service (vysl. servis)

podání (D2)

slova odvoz.: servisový

set, -u, m., II

ucelená část utkání (v tenise, odbíjené apod.); sada (D2)

setball vit setbol

setbol, -u, m., III

D1 uvádí dř. ps. setball, D3 uvádí pouze setball (vysl. setbol)

(rozhodující) poslední míč v setu (D2)

shorttenis, [šo-nys], -u, m., I,III

tenis na kratším hřišti (jako forma tréninku i jako sport. disciplína) (D7)

sidecar viz sajdkára

singl, -u, m., III

D1 uvádí dř. ps. single, D3 uvádí singl, single

1. v (stolním) tenisu hra jedné dvojice

2.(při veslařství) sám (D2)

slova odvoz.: singlový, singlista, singlistka, D3 i singlovati ipf. i pf.

single viz singl

skateboard, [skejtbor-], -u, m., II

kolečková lyže (D2)

slova odvoz.: skateboarder, skateboardista

skeet, [skít], -u, m., II

1. terč shozený z věže a letící vzduchem, napůněný výbušninou, který po zásahu střelcem vybouchne

2. broková disciplína střelby na takový terč; stanoviště pro tuto střelbu (D7)

slova odvoz.: skeetař, skeetařka

skif, -u, m., III

D3 uvádí skif, ps. též skiff

závodní loď s párem vesel pro jednoho veslaře (D2)

slova odvoz.: skifař

skiping viz skipink

skipink, -u, m., III

dř. ps. skiping

vysoké rychlé skrčování přednožmo(D1)

slova odvoz.: skipinkový

skóre, neskl., n., (7. j. i -m), V

D1 uvádí dř. ps. též score, D3 uvádí score (vysl. skóre), -e, n., též score (vysl. skór), -u,m. i n.

poměr bodů ve sportovním utkání (D2)

slova odvoz.: skórový, skórovat ipf. i pf., D3 scorovati

smatch, smash viz smeč

smeč, -e, m. i f., III

D1 uvádí dř. ps. též smatch, smash, D3 uvádí ps. též smash, smatch

( v tenisu, odbíjené) prudké sražení míče na soupeřovo území (D2)

slova odvoz.: smečař, smečařka, smečovat ipf. i pf.

snowboard, [snoubor-], -u, m., II

prkénko na způsob krátké široké lyže (k závodům na sněhu) (D7)

slova odvoz.: snowboardový, snowboardista

softbal, -u, m., III

pálkovací hra vzniklá z baseballu, hraná větším a měkčím míčkem, pálkovaná (D7)

slova odvoz.: softbalový

softtenis viz shorttenis

sparingpartner, -a, m., II

protihráč pro tenisové špičkové hráče určený k tréninku (D6)

sprint, -u, m., II

rychlý běh, jízda s maximálním vypětím; běžecký nebo cyklistický závod na krátké trati (D2)

slova odvoz.: sprinter, sprinterka, sprintersky, sprinterský, sprintovat ipf. i pf., D3 i sprinterstvo

spurt, hovor. špurt, -u, m., II

(v cyklistice) zrychlená jízda s vynaložením největšího úsilí, řidč. (v běhu) finiš (D2)

slova odvoz.: spurtovat, špurtovat ipf. i pf.

squash, [skvoš], -e, m., II

hra s míčkem odráženým půlkou podobnou tenisové proti čelní stěně hřiště ohraničeného ze všech stran stěnami (D7)

adj. neskl., I

týkající se squashe např. squash kurt (D7)

steeplař, -e, m., II

běžec překážkového běhu na 3 km (D6)

steeplechase, [stýplčejs], neskl., f., I

D3 uvádí steeple-chase i steeplechase

1. (delší) překážkové dostihy

2. překážkový běh na 3 km (D2)

steepler, -a, m., II

slang. dostihový kůň pro steeplechase (D1)

slova odvoz.: steeplerka

stop, -u, m., II

mezinárodní výraz pro zastavení (D2)

slova odvoz.: stopnout pf.., stopovat ipf.

stopky, -ek, f., pomn., II

přístroj na přesné měření kratších časových úseků, mechanicky spuštěný a zastavovaný (D2)

(body) styling, [stajlink], -u, m., II

rytmické cvičení zaměřené na formování tělesných proporcí (D6)

strečink, strečing, -u, m., III, II

kondiční gymnastika bez nářadí (D7)

slova odvoz.: strečinkový, strečingový

superbike, [suprbajk], -u, m., II

velmi rychlý lehký motocykl (D7)

surf, [serf], -u, m., II

1. plavidlo v podobě speciálního prkna, jímž se jezdí na vlnách mořského příboje

2. toto plavidlo opatřené umělohmotnou, dnes i monofilovou plachtou, využívající k jízdě větru; windsurfingové plavidlo (D7)

slova odvoz.: surfař, surfing, surfovat

sweeper, [svíper], -y, f., II

zametač v metané; člověk, který upravuje led tak, aby po něm mohl klouzat metený kámen (D6)

slova odvoz.: sweeperka

škuner, -u, m., III

rychlá plachetní loď (D2)

slova odvoz.: škunerový

špurt viz spurt

table-tennis, [tejbl tenys], -u, m., II

stolní tenis, ping-pong (D2)

slova odvoz.: tabletennisový, tabletennista

team viz tým

teč, -e, m. i f., III

letmý dotek sítě míčem (D2)

slova odvoz.: tečování, tečovat pf.

tejpovat, ipf i pf., III

masírovat strojem, který funguje na principu vibrujícího pásu (D6)

slova odvoz.: tejpování

tennis viz tenis

tenis, [-ny-] -u, m., III

D1 uvádí dř. ps. tenn-, D3 pouze tennis

hra s menším míčkem odráženým raketou přes síť na hřišti (D2)

slova odvoz.: tenista, tenistka, tenisový

tie break, [tajbrejk], -u, m., II

(v tenise) zkrácená hra při nerozhodném výsledku sady (setu), kdy se každé podání počítá jako hra (game) (D7)

toeloop, [toulúp, čast. tulúp], -u, m., II

jeden z krasobruslařských skoků; odpíchnutý rittberger (D7)

top ten, neskl., n., I

ve význ. první desítka nejlepších hráčů (např. v tenise) (D6)

trial, -u, m., II

motocyklová soutěž v neschůdném terénu ( přes skály, rokliny, vodu ap.), při které se jezdec nesmí dotknout nohou země (D7)

slova odvoz.: trialista, trialistický

trick, -u, m., II

akrobatický cvik na U-rampě (D6)

trénink, [-ny-] -u, m., III

D1 uvádí dř. ps. též trening, training, D3 pouze trening (ps. též training)

soustavné plánovité cvičení pro zlepšení a udržení výkonnosti (D2)

slova odvoz.: tréninkový, trénovat ipf., trénovaný, trenér, D3 trenovati ipf.

trop, -u, m., II

1. nově ve význ. 1. terč vylétající ze zákopu, naplněný výbušninou, která po zásahu střelcem (dvěma možnými ranami) vybouchne

2. (broková) disciplína střelby na takový terč; stanoviště pro tuto střelbu (D7)

tým, -u, m., II

D1 uvádí tým, team, D3 pouze team

1. sportovní družstvo

2. pracovní kolektiv (D2)

slova odvoz.: týmový, týmově

volej, -e, m., III

úder, zásah do míče v letu (D2)

volejbal, -u, m., III

odbíjená (D2)

slova odvoz.: volejbalový, volebalista, volejbalistka

windsurfing, [-sér- i -ser-], -u, m., II

jízda po vodní hladině na plováku s plachtou poháněném větrem (D2)

wrestling, [resl-], -u, m., II

1. zápas ve volném stylu,; volný styl

2. americký zápas ve volném stylu provozovaný pro zábavu (D7)

žokej, -e, m., III

D1 uvádí žokej, jockey, D3 pouze jockey

profesionální dostihový jezdec (D2)

slova odvoz.: žokejský

4.7 Počítačové názvy

adventura, -y, f., II

hra plná napětí založená na dobrodružném příběhu (D6)

vznik z angl.: adventure, dobrodružství

altnout, pf., II

použít klávesu ALT (D6)

vznik z angl.: alteration, obměna, modifikace

antistealth, [antistelt] neskl. adj., I

souhrn technik antivirových programů používaný k odhalení tzv. stealth virů (D6)

vznik z angl.: stealth, tajnost, tajné informace

assambler, -u, m., II

1. programovací jazyk nejnižší úrovně

2. překladač tohoto jazyka (D10)

vznik z angl.: to assamble, shromáždit, zapasovat do sebe

autorun, [autoran] -u, m., II

automatické spuštění např. programu (D14)

vznik z angl.: run, běžet

bajt, byte, -u, m., IV, II

nejmenší adresovatelná jednotka paměti, tvořená osmi bity (D8)

V angličtině se slovo používá pouze v témže významu jako v češtině.

BIOS, -u, m., zkratk. slovo, II

Basic Input Output System, základní vstupní a výstupní systém,programová část počítače, která zajišťuje základní operace s harwarem počítače (D9)

boot, [bút], -u, m., II

zavádění systému (D14)

slova odvoz.: bootovací, bootovat ipf.

vznik z angl.: boot, bota

boot-vir, -u, m., III

vir, užívající ke svému šíření oblast boot-sektoru (D10)

V angličtině se slovo používá pouze v témže významu jako v češtině.

bubble-jetový, [babl džetový], adj., II,

název druhu inkoustové tiskárny podle způsobu tisku, bublinkový (D6)

vznik z angl.: bubble, bublina; jet, tryska

buffer, [bafr] -u, m., II

vyrovnávací paměť (D8)

vznik z angl.: buffer, 1. ochranná bariéra, 2. nárazník

buffering,[baferink], -u, m., II

vyrovnávání, metoda pro vyrovnávání rychlosti mezi procesorem a periférií pomocí vyrovnávací paměti (D8)

vznik z angl.: viz buffer

CAMcorder, -u, m., II

počítač řídící výrobní postupy (D6)

vznik z angl.: computer-aided manufacturing, výroba pomocí počítače

CD-ROM, -u, m., II, zkratk. slovo

compact disc- read only memory , kompaktní disk s pamětí, ze které lze data pouze číst nikoli je tam zapisovat (D9)

clearovat, klírovat, ipf., II, III

mazat (D6)

slova odvoz.: vyklírovat pf., klírnout pf.

vznik z angl.: clear, odstranit, vyklidit, vymýtit

clicknout viz kliknout

cluster, [klastr]-u, m., II

označení organizační jednotky na disku, která v sobě spojuje několik sektorů (D9)

vznik z angl.: cluster, chomáč, hejno

computer, [kompjútr], -u, m., II

počítač (D6)

slova odvoz.: computerový

cracking,[krekink], -u, m., II

snaha ilegálně odstranit softwarovou ochranu komerčních programů (D6)

vznik z angl.: crack, narazit, nakřápnout, rozbít

crackware,[krekvér], -u, m., II

konkrétní programy s vyřazenou softwarovou copyrightovou ochranou volně dostupné na internetu (D6)

vznik z angl.: viz cracking

crash recovery,[kreš rikaveri] neskl., n., I

soubory, které obsahují data nezbytná pro zpětné uvedení databáze do konzistentního stavu po jejím zhroucení (D6)

vznik z angl.: crash, zřítit se, havarovat; recovery, znovunabytí, náhrada, uzdravení[K6]

cross-kabel,[kros-], -u, m., II

kabel, který umožňuje propojení dvou počítačů (D6)

vznik z angl.: cross, křížem, napříč

čip, -u, m., IV

křemíkový substrát umístěný v jednom pouzdru, na němž je propojen velký počet log. obvodů (D5)

slova odvoz.: čipový

vznik z angl.: chip, odštěpek, malý plochý úlomek kamene či dřeva

čipset, -u, m., III

soubor čipů (D6)

slova odvoz.: čipsetový

debugger, [dybadžr], u, m., II

ladicí program určený k vyhledávání chyb při vývoji programu (D10)

vznik z angl.: to debug, odstranit závady

desktop, -u, m., II

typ skříně počítače - ležatý kvádr (D6)

vznik z angl.: desk, psací stůl, pult, lavice; top, vrchní část

slova odvoz.: desktopový

developer, -a, m., II

vývojář, člověk, který vyvíjí určitý program (D6)

slova odvoz.: developerský

vznik z angl.: to develop, rozvinout, vyvinout

displej, [dy-], -e, m. i f., III

zařízení pro zobrazování číslic a znaků (na obrazovce) (D2)

vznik z angl.: to display, ukázat, vystavit

dithering,[dyterink], -u, m., II

kolísání, modifikace barvy a intenzity vyjasněním nebo potlačením obrazových prvků v obrazcích (D6)

vznik z angl.: dither, stav zmatku, nejistoty

double-click,[dabl klik], -u, m., II

dvojitý stisk na levém tlačítku myši (D11)

vznik z angl.: double, dvojitý; click, ostrý zvuk

driver, [drajvr], -u, m., II

ovladač zařízení (D6)

vznik z angl.: driver, řidič

dropper, -u, m., II

vypouštěč viru (D10)

vznik z angl.: to drop, upustit, vytrousit

dungeon, [danžn],, -u, m., II

druh počítačové hry, pro kterou je typické tmavé prostředí kobky či podzemní chodby (D6)

vznik z angl.: dungeon, žalář

E-mail, [ímejl], -u, m., II

slang. též emajl, elektronická pošta (D6)

slova odvoz.: e-mailovat ipf., e-mailový, e-mailovací

vznik z angl.: e, electronic; mail, pošta

escapovat, eskejpovat, ipf. i pf., II, III

použít klávesnicové tlačítko ESC(ape), které znamená opustit daný soubor či okénko (D6)

slova odvoz.: odescapovat pf., escapnout pf.

vznik z angl.: escape, uniknout, utéci

eskejpovat viz escapovat

extender, [ikstendr], -u, m., II

jakékoli programové rozšíření (D11)

vznik z angl.: to extend, rozšířit

fast infektor, .u, m., II

skupina souborových virů typická rychlým šířením (D10)

vznik z angl.: fast, rychlý

firewall, [fajrvól], -u, m., II

ochrana lokální sítě proti vniknutí z vnějšku (D6)

vznik z angl.: fire, vystřelit, střelná zbraň; wall, stěna, zeď

firmware, [fermvér], neskl., n., II

v excerp. mat. i -u, m. (analogicky k hardware, software)

systémový software, mikroprogramy uložené v paměti ROM (D5)

vznik z angl.: firm, pevný; ware, zboží

flat shading, [flet šejdink], -u, m., II

zobrazovací metoda, plošné stínování (D6)

vznik z angl.: flat, plochý, shade, stín

floppy disk, -u, m., II

disketová jednotka (D12)

vznik z angl.: floppy, ohebný, pružný

font, -u, m., II

označení pro znakovou sadu (D8)

vznik z angl.: font, zdroj

FTP, zkratka, I

protokol, který slouží k přenosu souborů po Internetu (D13)

vznik z angl.: File Transfer Protocol, souborově přenosový protokol

gateway, [gejtvej], -e, m., II

speciální počítač, který odesílá zprávy směřující do Internetu (D13)

vznik z angl.: gate, brána, vrata; way, cesta

germ,[džerm], -u, m., II

napadený soubor, který nemohl vzniknout přirozeným působením viru, první generace viru (D10)

vznik z angl.: germ, zárodek, mikrob

grabber, -u, m., II

označení speciálního ovladače ve Windows, který je použit na simulaci potřebných videomodů pro newindowsovské aplikace (D11)

vznik z angl.: to grab, shrábnout, urvat

hacker, [haker], -a, m., II

člověk, který provádí hacking (D6)

hacking, [hakink], -i, m., II

činnost, jejímž cílem je překonání ochrany serveru a získání neoprávněného přístupu (D6)

slova odvoz.: hackovat ipf., hackovací, slang. i háknout pf.

vznik z angl.: to hack, rozsekat na kousky

handles, [hendls], -ů, m., pomn., II

numerické hodnoty, které jsou přiřazovány při otevření souborů (D11)

vznik z angl.: handle, rukojeť

handshaking, [hendšejkink], -u, m., II

označení pro vzájemnou výměnu dat mezi porty a potvrzování jejich správnosti (D11)

vznik z angl.: handshaking, přátelské potřásání rukou

hardware, [hardver], -ru, m., II

technické vybavení počítače (D2)

vznik z angl.: hard, tvrdý, pevný; ware, zboží

hardwarář, -e, m., II

člověk, který se zabývá hardwarem počítače (D12)

help, -u, m., II

nápověda, pomoc (D6)

vznik z angl.: help, pomoc

hub, [hub], -u, m., II

rozbočovač, zařízení, které umožní znásobení signálů na více portů (D6)

vznik z angl.: hub, náboj, osa dění

cheat, [čít], -u, m., II

text dostupný na Internetu, odhaluje řešení některých logických hádanek jednotlivých her (D6)

vznik z angl.: to cheat, podvádět

idle, [ajdl], -u, m., II

obecně prodleva, doba, po kterou uživatel nekomunikuje s počítačem (D11)

vznik z angl.: idle, zahálející, nečinný

implementovat, ipf. i pf., II

zavést, realizovat; uvést systém do provozu (D8)

vznik z angl.: to implement, vykonat, provést, uskutečnit

insert, adj. neskl., II

vkládací, přepisovací (mód)(D8)

vznik z angl.: insert, vložit, vpravit

interface [intrfejs], interfejs, neskl., n., I

grafické rozhraní, místo, kde se dtýkají nezávislé systémy nebo kde na sebe působí rozdílné skupiny (D8)

vznik z angl.: inter, mezi, face, tvář

interfejs viz interface

Internet, -u, m., II

mezinárodní počítačová síť(D13)

vznik z angl.: inter, mezi, net, síť

joystick, [džojstyk], -u, m., II

ovladač počítače (D5)

vznik z angl.: joy, radost; stick, hůl, tyčinka

kernel, -u, m., II

jádro operačního systému (D8)

vznik z angl.: kernel, jádro

kliknout, pf., III

poklepat myší ; stisknout (o tlačítku) (D6)

vznik z angl.: to click, udeřit nebo pohnout s doprovodným zvukem cvaknutí nebo klepnutí

klírovat viz clearovat

kompjútr viz computer

laptop, -u, m., II

větší přenosný kufříkový počítač se sklopným zobrazovačem (D14)

vznik z angl.: lap, odklopovací, top, vrchní část

loadovat, [loudovat], ipf., II

zavádět, vkládat (D8)

slova odvoz.: naloadovat pf.

vznik z angl.: to load, naložit

local-bus, [loukl bas], -u, m., II

místní sběrnice (D8)

vznik z angl.: local, místní; bus, autobus

logovat, ipf., II

protokolovat (D6)

slova odvoz.: zalogovat se pf.

vznik z angl.: log, záznam o postupu (např. práce)

LRU, zkratka, I

least recently used, naposledy nejméně užíváno (D6)

message queuing, [mesidž kjúink], -u, m., II

frontování, řazení zpráv do fronty (D6)

vznik z angl.: message, zpráva, queue, řada, fronta

middleware, [midlvér], -u, m., II

sféra, která se stará o komunikaci mezi databází a uživatelem (D6)

vznik z angl.: middle, uprostřed, střed; ware, zboží

mininotebook, [minynoutbuk], -u, m., II

malý notebook viz notebook

mirror, -u, m., II

v souvislosti s Intrnetem se jedná o zrcadlení (přenos celého stromu adresářů) FTP archívů (D13)

vznik z angl.: mirror, zrcadlo, zrcadlit se

morphing, [morfink], -u, m., II

úpravy obrázků, tvarování různých předmětů v grafickém programu (D6)

vznik z angl.: morph, tvar, morphing, tvarování

motherboard, [madrbord], -u, m., II

základní deska elektronických součástek v počítači (D6)

vznik z angl.: mother, matka; board, deska

MS DOS, -u, m., II

Microsoft Data Operating System, microsoft datový operační systém (D8)

slova odvoz.: dosovský, dosácký, dosista

multiasking, -u, m., II

systém, který umožňuje vykonávání více úloh současně; víceúlohové zpracování (D8)

vznik z angl.: multi, mnoho; ask, žádat

multithreading, [multitreding], -u, m., II

vícetoké zpracování, více linií výpočtu běží paralelně (D8)

vznik z angl.: multi, mnoho; thread, vlákno, souvislost

nameserver, [nejmservr], -u, m., II

počítač vyhledávající E-mailové adresy (D6)

vznik z angl.: name, jméno; to serve, sloužit

notebook, [noutbuk], -u, m., II

typ malého počítače (D5)

vznik z angl.: note, poznámka; book, kniha

noticeboard, [noutisbórd], -u, m., II

vývěska, která se objeví náhle na obrazovce, je-li nutné uživatele PC o něčem okamžitě informovat (D6)

vznik z angl.: noticeboard, nástěnka

off-line, [of lajn], adj. neskl., I

nepřipojený, mimo síťový systém (D6)

vznik z angl.: off, mimo; line, čára, linka

on-linový,[onlajnový], adj., II

napojeno na linku či Internet (D6)

vznik z angl.: on, na ; line, linka

packet viz paket

pager, [pejdžr], -u, m., II

zařízení, jehož pomocí může být jedinec kontaktován bez použití telefonu, ať je kdekoliv; na pageru se objeví telefonní číslo, které má jedinec zavolat (D6)

slova odvoz.: pagerový, paging

vznik z angl.: page, stránka, páže

paket, -u, m., III

jednotka informace v síti Internet (D13)

vznik z angl.: packet, balíček

PC, [pí sí], zkratka, pécéčko, -a, n., I, III

označení pro osobní počítač (personal computer) (D6)

plug and play, [plag en plej], neskl. adj.,citát. spoj., I

druh výrobku, který nepotřebuje žádné úpravy, je prostě zapojen a lze ho užívat (D6)

vznik z angl.: plug, zapojit do el. sítě, and, a; play, hrát

pointcasting, [pojntkastynk], -u , m., II

vysílání vybraných informací do počítače vzdáleného uživatele po síti (D6)

vznik z angl.: to point, ukázat, to cast, vrhat, metat

preview,[privjú], neskl., n., I

náhled; předběžné zobrazení stránky (D8)

vznik z angl.: pre, před; view, pohled, náhled

prompt, -u, m., II

výzva programu k zadání příkazu z klávesnice (D13)

vznik z angl.: prompt, okamžitý, pohotový

quest, -u, m., II

dobrodružný úkol plněný počítačovým hrdinou (D6)

vznik z angl.: quest, hledání, pátrání

raytracing, [rejtrejsink], -u, m., II

zobrazovací metoda sledování paprsku (D6)

vznik z angl.: ray, paprsek; to trace, stopovat, sledovat

real-timový, [ríl tajmový], adj., II

trvající rozumnou (kratší) dobu (D6)

vznik z angl.: real, skutečný; time, čas

rebootovat, [rebútovat], ipf. i pf, II

znovu vydat instrukce pro startování počítače (D6)

vznik z angl.: re-, znovu; bootovat viz boot

rendering, -u, m., II

proces zobrazení matematického modelu třírozměrné scény prostředky počítačové grafiky (D6)

slova odvoz.: renderovat ipf. i pf.

vznik z angl.: rendering, 1. překlad, interpretace, 2. zpodobení, vyobrazení

resetovat, ipf. i pf., II

použít tlačítko RESET a přerušit tak zadané úkony a znovu počítač spustit; obnovit (D8)

vznik z angl.: reset, znovu vsadit, přesadit

resource kit, [risórs], adj. neskl., I

odborný manuál k programu (D6)

vznik z angl.: resource, zdroj, kit, řemeslnická výstroj

restartovat, pf., II

vypnout a znovu zapnout počítač (D8)

slova odvoz.: restart,-u

vznik z angl.: re-, znovu; start, začít

roaming, [roumink], -u, m., II

přenos nastavení uživatelského prostředí na libovolný počítač v síti pomocí čipové karty (D6)

vznik z angl.: to roam, potulovat se, těkat

router, [rútr], -u, m., II

speciální síťový počítač zajišťující směrování přenášených dat, používá se k připojení lokální sítě k Internetu (D8)

vznik z angl.: route, předepsaná cesta, trasa, trať

run-time, [ran tajm], adj. neskl., I

týkající se doby zpracování (D8)

vznik z angl.: run, běžet; time, čas

samplovat, ipf., II

vzorkovat (D8)

slova odvoz.: nasamplovat pf., nasamplovaný

vznik z angl.: sample, vzorek

scanner viz skener

scrollovat, [skro-], ipf., II

pohybovat se v obsahu okna nebo posuvného seznamu tak, že se zviditelní různé jeho části (D8)

slova odvoz.: přescrollovat pf.

vznik z angl.: to scroll, přetáčet, posunovat, rolovat

search, [sérč], adj. neskl., I

umožňující hledání (zejm. nápovědy) (D8)

vznik z angl.: to search, vyhledávat

server, [servr], -ru, m., II

řídicí počítač sítě, který poskytuje služby účastníkům sítě (D8)

vznik z angl.: to serve, sloužit

shading, [šejdynk] , -u, m., II

stínování (metoda osvětlovací techniky) (D6)

vznik z angl.: shade, stín

shareware, [šerver], -u, m., II

program, který se půjčuje, ale nesmí se kopírovat (D8)

vznik z angl.: to share, sdílet, podělit se; ware, zboží

shiftnout, [šiftnout], pf., II

použít klávesu SHIFT (D6)

vznik z angl.: shift, změna, posun

signmaking, [sajnmejkink], -u, m., II

druh elektronického kreslení pro vytváření znaků a podpisů (D6)

vznik z angl.: sign, znamení, znak; to make, vytvořit, vyrobit

skener, -u, m., III

čtecí zařízení, snímač grafické informace z papírové předlohy (D5)

slova odvoz.: scanning, skenovat ipf., skenovací, skenování

vznik z angl.: to scan, prohlížet pečlivě

slot, -u, m., II

zdířka, otvor pro zasunutí kabelu (D6)

vznik z angl.: slot, otvor

slow infektor, [slou], -u, m., II

pomalu se šířící vir, který napadá pouze ty soubory, které jsou měněny uživatelem (D10)

vznik z angl.: slow, pomalý

software, [-ver], -ru, m., II

souhrn programů s určitým zaměřením, programové vybavení počítače (D2)

slova odvoz.: softwarový, softwarově

vznik z angl.: soft, měkký, jemný; ware, zboží

spooler, [spúler], -u, m., II

manipulační program, který směruje a posílá povely pro tiskárnu (D6)

vznik z angl.: spool, cívka, špulka

spoolovat, [spúlovat], ipf., II

řadit tiskový soubor do fronty (D6)

slova odvoz.: naspoolovat pf., naspoolovaný

vznik z angl.: viz spooler

spreadsheet, [spredšít], -u, m., II

tabulka, pracovní formulář (D8)

vznik z angl.: spread, rozprostřít, roztáhnout; sheet, arch

stack, [stek],-u, m., II

zásobník, oblast paměti určená pro dočasné odkládání některých důležitých hodnot (D10)

vznik z angl.: stack, stoh, kupa

stealth-vir, [stelt vir], -u, m., II

vir, který sleduje systémové služby a modifikuje jejich výsledky tak, aby se zdálo, že všechny soubory a systémové oblasti jsou v pořádku (D10)

vznik z angl.: viz antistealth-vir

subnotebook, [sabnoutbuk], -u, m., II

druh notebooku (D6)

vznik z angl.: viz notebook

swap, [svop], adj. neskl., I

takový (soubor), do kterého jsou odkládány informace nebo programy, pokud není dostatek volné fyzické paměti (D11)

slova odvoz.: swapovací

vznik z angl.: to swap, vyměnit si

switch, [svič], -e, m., II

označuje přepínač umístěný na základní desce (D9)

vznik z angl.: switch, vypínač, přepínač

task splitting, -u, m., II

situace, kdy se plánuje přerušení úkolu na určitou dobu (D6)

vznik z angl.: task, úkol, úloha; to split, rozdělit, rozčlenit

temp, -u, m., II

adresáře obsahujího dočasné soubory (D13)

vznik z angl.: temporary, dočasný

textura, -y, f., II

bitově mapovaný obraz detailně prokreslených povrchů, které zvyšují realistický dojem ze hry (D6)

vznik z angl.: texture, tkanivo, osnova (látky)

touch pad, [tač-], -u, m., II

zařízení, které je součástí notebooku, nahrazuje myš, způsobuje pohyb kurzoru pouhým dotykem prstu na určené destičce (D6)

vznik z angl.: touch, dotyk; pad, podložka

touch screens, [tač skríns] , neskl., f., I

dotykové obrazovky (D6)

vznik z angl.: touch, dotyk, screen, obrazovka

tower, [taur], -u, m., II

typ provedení počítače- kvádr stojící nastojato (D6)

vznik z angl.: tower, věž

trigger, -u, m., II

spouštěcí podmínka, jejíž spnění má za následek škodlivé činnosti viru (D10)

vznik z angl.: trigger, spoušť střelné zbraně

true type, [trú tajp], -u, m., II

font, který může být zobrazován v jakékoli velikosti na kterémkoli zařízení, protože je definován vektorově (D11)

slova odvoz.: truetypový

vznik z angl.: true, věrný, přesně odpovídající; type, litera

update, [updejt], -u, m., II

aktualizace, obnovení (D8)

slova odvoz.: updatovat pf. i ipf

vznik z angl.: to update, aktualizovat

upgrade, [apgrejd], -u, m., II

modernizace, vylepšení, (D8)

slova odvoz.: upgradovat ipf. i pf., upgradovací

vznik z angl.: up, nahoru, výš, grade, stupeň

viewer, [vjúer], -u, m., II

program sloužící k prohlížení nebo zpracování určitého typu souborů, prohlížeč (D13)

vznik z angl.: viewer, dozorce, dohližitel

virtual memory,[virčl -], neskl., f., I

paměť, která není fyzicky přítomná je nahrazena např. souborem na disku (D11)

vznik z angl.: virtual, myšlený, domnělý; memory, paměť

webový, adj., II

týkající se World Wide Web informační sítě (D6)

slova odvoz.: webovský

Windows, -ů, m., pomn., II

-u, m., II

neskl., m., pomn. I

okna, operační systém s grafickým uživatelským rozhraním (D6)

slova odvoz.: windowsový, windowsovský, windowsista ap.

vznik z angl.: window, okno

WWW, World Wide Web, [vorld vajd veb], -u, m., II

informační systém sítě Internet (D13)

vznik z angl.: world, svět; wide, rozšířený, široký; web, pavučina

zadžemovat, pf., III

zablokovat tiskárnu (D6)

vznik z angl.: jam, dopravní zácpa, zablokování

zoom, [zum], -u, m., II

přibližování a oddalování např. v optice, nebo v pohledu obrazovky (D6)

slova odvoz.: zoomovat ipf. i pf.

vznik z angl.: to zoom, pohybovat se s bzučením

5. Závěr

Tato práce usiluje o přispění k výzkumu lexikálních přejímek z angličtiny. V úvodu jsou vymezeny základní pojmy, tak jak s nimi operuje tato diplomová práce. Byl zúžen pojem anglicismus jako označení pro slova a slovní spojení citátová a přejatá (kap. 1.1.).

V kapitole 2.1. bylo pojednáno o přejímání cizích slov vůbec. Přejatá slova byla rozdělena do skupin podle míry formálního přizpůsobení a podle původu.

V další kapitole (2.2.) jsou shrnuty oblasti, ve kterých se anglicismy objevují nejhojněji (oblast publicistiky, obchodu, účetnictví, financí, zábavy, elektroniky a běžného dorozumívání).

Dále je popsán proces adaptace a jsou analyzovány její složky. Zároveň jsou tak stanovena kritéria pro analýzu excerpovaného materiálu (grafická, zvuková, morfologická, slovotvorná adaptace). Bylo poukázáno též na to, že proces formální adaptace zapříčiňuje vznik dvou až tří podob jednoho lexému (2.2.4.1., 2.2.4.2.).

Z hlediska morfologické adaptace byla zkoumána otázka rodu nesklonných jmen a čísla některých substantiv (např. džínsy, kornflejksy, komiksy). Z hlediska slovotvorné adaptace byla jako nejproduktivnější označena derivace.

U zvláštního vlivu angličtiny na češtinu typu harassment – harašení bylo zjištěno, že tento vliv není ojedinělý.

Ve třetí kapitole je analyzován excerpovaný materiál podle výše zmíněných kritérií a jsou zaznamenány nepravidelnosti a zvláštnosti. Z hlediska grafické a zvukové adaptace se ukázal jako nejproduktivnější způsob adaptace podle výslovnosti v oblasti sportu a v oblasti počítačů převažují přejímky s anglickým pravopisem a výslovností.

Při začleňování anglicismů do českého morfologického systému se jako nejčastější ukázalo přiřazování k mužskému rodu, ke vzoru hrad, a to v obou tematických oblastech.

Analýza excerpovaného materiálu potvrdila, že ze slovotvorných postupů je při tvoření slov od anglických základů nejčastější derivace. Při derivaci sloves je nejproduktivnější přípona -ovat, při derivaci adjektiv přípona -ový, při derivaci substantiv přípony -er, -ing, -ař, -ista. Zvláštní místo zaujímá zkracování a kompozice v oblasti počítačů.

Samostatná kapitola je věnována vzniku anglických termínů na základě metaforického a metonymického transferu.

Závěrečný heslář zpracovává nashromážděný materiál. V úvodní části hesláře bylo nejprve popsáno uspořádání a zpracování hesel. Při určování míry adaptace bylo zjištěno, že většina sportovních názvů je ve 3. fázi adaptace (III), zatímco většina počítačových názvů je zatím ve 2. fázi (II).

Vzhledem k dosavadnímu průběhu adaptace anglicismů v češtině lze předpokládat, že v oblasti počítačů bude v budoucnosti možné pozorovat stejný vývoj jako u názvů sportovních, zvláště tehdy, budou-li počítače záležitostí stále aktuálnější a stanou-li se součástí každé domácnosti.

6. Literatura

[i] Zpracováno podle Helcla (4)

[ii] Je zvláštní, že autor uvádí vérmacht podle způsobu čtení, nikoli správně psáno wehrmacht. V uvedených příkladech však není důsledný, srov. rudoarmejec (nikoli podle způsobu čtení rudoarmějec).

[iii] zpracováno podle Poštolkové a Sochové : Co v slovnících nenajdete. (7)

[iv] Zpracováno podle Příruční mluvnice češtiny. (6)

[v] termín nosnost je užíván podle definice uvedené v Poštolková, B., Roudný, M., Tejnor, A.: O české terminologii. str. 75 (5)

[vi] tento argument uvádí též Rejzek (14)

[vii] o tom např. Tejnor s. 209 (12)

[viii] zpracováno podle Bozděchové (10)

[ix] více o slově lobby Polívková , A.: Lobby, lobbista, lobbismus. NŘ 77, 1994, s. 98-201.

[x] Příklady přejaté podle: BOZDĚCHOVÁ, I.: Jazyk počítačů. In DANEŠ, Fr. a kol.: Český jazyk na přelomu tisíciletí. Academia , Praha 1997.

[xi] Podrobnější rozpis užitých materiálů viz seznam značek (D6).

[xii] Uživatelským zájmem máme na mysli fakt, že dané sporty jsou pěstovány (profesionálně i rekreačně) velkým množstvím lidí.

[1] Havránek, B. : Cizí jazyk a „cizí slova“, Slovo a slovesnost 4, 1938, str. 255-256.

[2] Filipec, J., Čermák, F.: Česká lexikologie. Academia, Praha 1985.

[3] Akademický slovník cizích slov. Academia, Praha 1995.

[4] Helcl, M.: Slovní zásoba češtiny a její změny. In O češtině pro Čechy. Orbis, Praha 1960.

[5] Poštolková, B., Roudný, M.: O české terminologii. Academia, Praha 1983.

[6] Kolektiv autorů: Příruční mluvnice češtiny. NLN, Brno 1995.

[7] Poštolková, B., Sochová, Z.: Co v slovnících nenajdete. Portál, Praha 1994.

[8] Čechová, M.:Současné změny ve firemních názvech. In Naše řeč 77, 1992, s. 1-11.

[9] Kučera, K: K nejnovějším vlivům angličtiny na češtinu. In Bozděchová, I. : Vliv angličtiny na češtinu.

[10] Bozděchová,I.: Vliv angličtiny na češtinu. In Daneš, Fr. a kol.: Český jazyk na přelomu tisíciletí. Academia , Praha 1997.

[11] Filipec, J.: Naše současná společnost, slovní zásoba a slovníky. Naše řeč 75, 1992, s.1-11.

[12] Tejnor, A.: Anglicismy v češtině. In Aktuální otázky jazykové kultury v socialistické spol. Academia, Praha 1979, s. 207-212.

[13] Schmiedtová, V. : Adaptace některých typů nově přejatých slov. Slavia 62, č. 3, 1993.

[14] Rejzek, J.: K formální adaptaci anglicismů. Naše řeč 76, 1993,s. 26-30.

[15] Obdržálek, J.: O fyzikální terminologii. Naše řeč, 78, 1995,s. 145-147.

[16] Dušková, L.: Mluvnice současné angličtiny na pozadí češtiny. Academia Praha, 1994, s. 82.

[17] Polívková, A., Hůrková, J.: Leasing, leasingovat. Naše řeč 76, 1993, s. 107.

[18] Bozděchová, I.: Diskosloženiny. Naše řeč 76, 1993, s.103-104.

[19] Bozděchová, I., Mazálková, I.: Socio-lingvistické harašení. Naše řeč 77, 1994, str. 98-201.

[20] Hladiš, F.: Nohejbal. Naše řeč 54, 1971, s. 64-65.

[21] Machová, S.: On spoken, written and standardized computer science terminology. Slovo a slovesnost 54, 1993, s.194-197.

[22] Bozděchová, I.: Jazyk počítačů. In Daneš, Fr. a kol.: Český jazyk na přelomu tisíciletí. Academia, Praha 1997.

Mgr. Jana Kubičinová

Diplomová práce

1. Úvod

1.1 Vymezení pojmů

1.1.1 Cizí slova

1.1.2 Anglicismy

2. Teoretický úvod do problematiky přejímek

2.1 Obecné pojednání [i]

2.1.1 Důvody pro přejímání a užívání cizích slov

2.1.2 Typy přejatých slov podle míry formálního přizpůsobení

2.1.3 Přejatá slova podle původu[K4] [iv]

2.1.4 Kalkování6

2.2 Přejímky z angličtiny

2.2.1 Pronikání anglicismů do češtiny

2.2.2 Přejímky z angličtiny a jejich české ekvivalenty

2.2.3 Proces adaptace[13]

2.2.4 Grafická a zvuková adaptace anglicismů

2.2.4.1 Grafické dublety12, 14

2.2.4.2 Přípona -ink/-ing14

2.2.5 Morfologická adaptace

2.2.5.1 Rod nesklonných jmen

2.2.5.2 Číslo slov přejímaných

2.2.5.3 Potíže při kodifikaci

2.2.6 Slovotvorná adaptace10

2.2.6.1 Derivace

2.2.6.2 Zkratky a zkratková slova

2.2.6.3 Kompozice

2.2.7 Stylistická platnost přejímek

2.2.8 Sémantika přejatých slov

2.2.9 Přejímání typu harassment – harašení

3. Analýza excerpovaného materiálu

3.1.1 Kalkování

3.2 Lexikální přejímky z angličtiny v oblasti sportu

3.2.1 Grafická a zvuková adaptace

3.2.1.1.1 Beachvolejbal

3.2.1.2 Nepravidelnosti grafické a zvukové adaptace

3.2.1.2.1 Morfém -ball

3.2.1.2.2 Morfém match

3.2.1.2.3 Tenis a table-tennis

3.2.2 Morfologická adaptace sportovních názvů

3.2.3 Slovotvorná adaptace sportovních názvů

3.2.3.1 Derivace substantiv

3.2.3.2 Derivace verb a adjektiv

3.2.3.3 Kompozice

3.2.4 Názvy sportů a jejich české ekvivalenty

3.2.4.1 Nohejbal

3.2.5 Přenášení významu

3.3 Lexikální přejímky z angličtiny v oblasti výpočetní techniky

3.3.1 Vznik anglických termínů

3.3.2 Grafická a zvuková adaptace

3.3.3 Morfologická adaptace

3.3.3.1 Morfologická adaptace substantiv

3.3.3.2 Morfologická adaptace verb a adjektiv

3.3.3.3 Nesklonná jména

3.3.3.4 Kolísání v rodě a čísle

3.3.4 Slovotvorná adaptace 22

3.3.4.1 Derivace

3.3.4.1.1 Derivace substantiv

3.3.4.1.2 Derivace sloves

3.3.4.2 Kompozice a hybridní způsoby tvoření

3.3.4.3 Zkratky a zkratková slova

3.3.5 Názvy původem latinské

3.3.6 Mluvená komunikace o počítačích

4. Heslář

4.1 Rozsah excerpce

4.2 Obsah hesláře

4.3 Uspořádání a zpracování hesel

4.3.1 Zpracování dublet

4.3.2 Zpracování odvozenin

4.4 Seznam užitých zkratek

4.5 Seznam značek

4.6 Sportovní názvy

4.7 Počítačové názvy

5. Závěr

6. Literatura

2.1.4 Kalkování⁶

2.2.4.1 Grafické dublety^{12, 14}

2.2.4.2 Přípona -ink/-ing¹⁴

2.2.6 Slovotvorná adaptace¹⁰

3.3.4 Slovotvorná adaptace ²²